Na pozici v čele vlády rezignoval již začátkem října. Krátce předtím provedli vyšetřovatelé protikorupční prokuratury domovní prohlídku v prostorách spolkového kancléřství i konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP), jejíž je Kurz předsedou. Důvodem je podezření, že se Kurz v dobách, když byl ještě šéfem rakouské diplomacie, dopustil zpronevěry a korupčního jednání.
On sám popírá, že by dělal něco nezákonného. Před dvěma týdny parlament souhlasil se zrušením Kurzovy imunity. I sám exkancléř hlasoval pro své vydání. Spatřoval v tom možnost, jak očistit své jméno. Z jeho dosavadních vyjádření vyplývalo, že pomýšlí i na návrat do čela kabinetu.
Kurz končí po aféře s politikou, rozhodnutí pomohlo narození syna. Média spekulují o kancléřské rošádě |
„Moje vášeň pro politiku se v posledních týdnech zmenšila,“ odůvodnil svůj krok bývalý kancléř s tím, že ho stálo hodně sil neustále odvracet všechny útoky. Zároveň ale přiznal, že se dopustil chyb. „Nejsem světcem, ani zločincem,“ dodal Kurz. Postěžoval si, že si v poslední době připadal, že je „na něj pořádán hon“.
Během příštího roku se prý chce Kurz vydat profesně na novou dráhu. Zmínil se také o nové životní situaci, neboť se stal minulou sobotu poprvé otcem. Když se mu narodil syn, tak si prý „uvědomil, kolik krásného a důležitého existuje mimo politiku“.
Své dvacetiminutové vystoupení před novináři pak zakončil slovy: „Teď vyrazím vyzvednout svého syna a mojí přítelkyni z nemocnice.“
  |
Proti někdejšímu rakouskému kancléři a řadě jeho blízkých spolupracovníků je již přes rok vedeno rozsáhlé vyšetřování. Jsou podezřelí, že v době, kdy Kurz ještě vedl rakouskou diplomacii, se snažil si kupovat přízeň sdělovacích prostředků, aby o něm psaly kladně a pomohly mu stát se předsedou lidové strany.
Součástí toho byly i pravidelně zveřejňované průzkumy, z nichž vyplývalo, jak by byl dobrý lídr. O financování se starali Kurzovi lidé, kteří to vykazovali za oficiální aktivity ministerstva financí a platili je z jeho rozpočtu.
Povede vládu dosavadní ministr vnitra?
Kurzovo rozhodnutí vzdát se předsednictví strany zřejmě povede opět k přesunům v čele vlády. Jak ve čtvrtek informovala většina rakouských deníků, zdá se být pravděpodobné, že Kurz navrhne v pátek za svého nástupce v čele ÖVP stávajícího ministra vnitra Karla Nehammera. Ten by se pak následně stal i novým spolkovým kancléřem. Dosavadní šéf rakouské vlády, Alexander Schallenberg, jenž převzal místo po Kurzovi, by se v takovémto případě zřejmě vrátil do čela ministerstva zahraničních věcí.
Sebastian Kurz byl považován za největší talent v rakouské politice za několik posledních let. Jeho odchod z veřejného života je velkou ránou především pro jeho lidovou stranu. Přišla tím o svého hlavního tahouna, který jí v letech 2017 a 2019 zajistil dvě vítězství při celostátních parlamentních volbách a po jedenácti letech návrat do čela vlády.
Pod Kurzovým vedením se dařilo lidovcům i při evropských, regionálních a komunálních volbách. Jeho pozice byla neotřesitelná i proto, že si po svém zvolení do čela strany v roce 2017 nechal udělit mimořádné pravomoci. Dávaly mu rozhodující slovo v personálních otázkách, i pokud jde o témata, která vláda prosazovala.
Navenek ji pak změnil i tím, že nahradil jeden z jejích hlavních symbolů, tradiční černou barvu, modernější tyrkysovou. Pod jeho vedením pak lidová strana vystupovala daleko důrazněji, nesnažila se už dosáhnout za každou cenu dohod se sociálními demokraty, s nimiž dlouho vládla v rámci velké koalice.
ÖVP se stala o něco víc konzervativnější a jejím rozhodujícím tématem se stal boj proti ilegální migraci. Tím dokázala úspěšně přebrat voliče pravicovým Svobodným (FPÖ) a vyhrávat volby. Sám Kurz dokázal dlouho těžit ze svých zkušeností z velké migrační vlny let 2015 a 2016. Tehdy ještě jako šéf rakouské diplomacie prosazoval uzavření hranic s cílem přerušit tak zvanou „Balkánskou trasu“, jež byla tenkrát hlavní stezkou, po níž přicházeli uprchlíci do Evropy.
Tento směr Kurz prosazoval i v rámci Evropské unie. Stal se tak jedním z nejhlasitějších oponentů německé kacléřky Angely Merkelové. Během jednání o rozpočtu Evropské unie na další sedmileté období vedl skupinu zemí, jež odmítly vyšší příspěvky do unijního rozpočtu.
S heslem, že „pracovat se musí vyplatit“ a nejrůznějšími daňovými úlevami dokázali lidovci a Kurz získat podporu i mezi voliči z předměstí, kteří předtím hlasovali buď pro sociální demokraty nebo Svobodné.
Sebastian Kurz vedl celkem dvě vlády. První vytvořil v roce 2017 se Svobodnými, druhou v roce 2020 se stranou Zelených.
