Ministerstvo hospodářství případ předalo kontrarozvědce poté, co pojalo podezření. Informace o tom získal ekonomický deník Handelsblatt z bezpečnostních kruhů. Jako první o podezření psal týdeník Die Zeit.
Spolkové ministerstvo hospodářství se k případu příliš nevyjadřuje. „Všemi bezpečnostně relevantními indiciemi se vždy zabýváme v těsné koordinaci se Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV) a neprodleně podnikáme případné nezbytné kroky rovněž v koordinaci s úřadem pro ochranu ústavy,“ cituje deník mluvčí ministerstva.
Podle deníku Die Zeit se stali úředníci podezřelými tím, že v návrzích k plynové a energetické politice zastávali nápadně proruské postoje. U témat, jako jsou udělení licence plynovodu Nord Stream 2, zásah státu do společnosti Gazprom Germania a záchrana firmy Uniper, přitom pravidelně trvali na názoru, který se rozcházel s vládou.
Agenti BfV podle německých médií prošli životopisy podezřelých úředníků a narazili na biografické nápadnosti, v jednom případě například na studijní pobyt v Rusku. Zpravodajci zkoumali také cestování podezřelých a kontrolovali, zda jejich lety měly služební důvody, či nikoli. Zpravodajská služba prověřila také soukromá přátelství a osobní vztahy k Rusům. Jednoznačné důkazy o tom, že šlo o špiony, se však údajně dosud nenašly.
Místopředseda výboru pro tajné služby ve Spolkovém sněmu Roderich Kiesewetter přesto varoval před špionážními pokusy i na dalších ministerstvech. „Určitě je to jen špička ledovce, špionáž se asi týká i jiných ministerstev a institucí,“ řekl politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) Handelsblattu. „Dá se tak předpokládat, že Rusko se svým hybridním způsobem jednání a nasazením zpravodajských prostředků mělo zvláště v Německu bohužel opravdu úspěch,“ dodal Kiesewetter.
