Důkazy, které doloží, že Spojené státy požadují vydání Koženého oprávněně, bude sbírat bahamské ministerstvo zahraničí pod vedením ministra Freda Mitchella. Mitchell už dříve prohlásil, že je o Koženého případu dobře informován, ale nebude jej komentovat.
Právní experti se shodují, že Koženého kauza se už dostala do širší roviny bahamsko-amerických vztahů. Konečný výsledek může mít vliv na pověst Baham jako místa, které poskytuje bezpečné útočiště lidem zabývajícím se rizikovými investicemi a byznysem.
Podmínky ve vězení: malé cely, špína, vědra místo záchodů
Kožený je ve vazbě od 5. října. Věznice Fox Hill v hlavním městě Baham Nassau platí za třetí nejtvrdší trestnici v Karibské oblasti.
V malých celách v jednopatrových budovách obehnaných dvoumetrovou kamennou zdí se v tropickém vedru tísní čtyři až pět vězňů. V takzvaném bunkru jich ale může být až třicet. Spí většinou jen na tvrdém papíře rovnou na podlaze. Podle fotografií organizace Amnesty International všude vládne špína a nepořádek.
„Místo záchodů se používají vědra, která se vynášejí až ráno. V celém vězení je nesnesitelný zápach. V areálu nejsou sprchy ani žádná jiná sanitární zařízení,“ popsal novinářům bývalý vězeň Ram Sarrette, který ve Fox Hill strávil sedmnáct měsíců za drogovou kriminalitu. Podle zasvěcenců Kožený ve věznici nemá žádné úlevy a zachází se s ním stejně jako s ostatními.
I když se Kožený před pátečním soudem snažil působit suverénně, českým novinářům přiznal, že vězení „je velmi, velmi tvrdé“. Když se finančník dozvěděl, že nebude propuštěn na kauci a zůstane ve vazbě, dodal, že „člověk to musí vydržet a brát jako chlap.“
Spojené státy usilují o Koženého vydání kvůli obvinění z uplácení vrcholných ázerbájdžánských politiků a praní špinavých peněz. USA Koženého viní z celkem 27 trestných činů, za které mu hrozí sto let vězení.
Kožený chtěl v letech 1997 až 1999 ovládnout Ázerbájdžánskou státní ropnou firmu SOCAR. Ta tehdy spravovala většinu Ázerbájdžánských zásob ropy a plynu. Mezi vysoké Ázerbájdžánské politiky proto rozdělil mnohamilionové úplatky. Přízeň si Kožený získával penězi, šperky nebo placením luxusních hotelů a sanatorií.
Úplatky šly pravděpodobně i do rukou současného ázerbájdžánského prezidenta Ilchama Alijeva a jeho otce a předchůdce v úřadu Hejdara Alijeva. Další z klanu Alijevů Natik, který je dnešním šéfem SOCAR, podle agentury AP nedávno přijímání jakýchkoliv úplatků odmítl.
Obžaloba: zpronevěřil 182 milionů dolarů
Ázerbájdžánská privatizace měla silně připomínat českou. Kožený podobně jako v Praze levně nakupoval privatizační kupony, ale nakonec neuspěl. Ázerbájdžánská strana totiž nakonec SOCAR do privatizace nezařadila a kupony se staly bezcenné. Kožený přišel v Ázerbájdžánu o stovky milionů dolarů vlastních i jeho klientů. Už v roce 2003 ho za to prokuratura v New Yorku obžalovala z krádeže a zpronevěry 182 milionů dolarů.
O vydání Koženého usiluje i Česká republika. Bývalému šéfovi Harvardských fondů hrozí až 12 let vězení za jedenáctimiliardový podvod. Česko ale nemá s Bahamami uzavřenou smlouvu o vydávání podezřelých.
