Vedení moskevské podzemní dráhy zahájilo rozsáhlé snižování stavů. O práci mělo přijít nejméně padesát zaměstnanců metra, podle ruského listu Kommersant zjevně kvůli svým politickým postojům.
„Pro metro je to mimořádná situace. Takové hromadné propouštění po celém podniku nás šokovalo,“ sdělil deníku šéf odborů moskevského metra Nikolaj Gostěv.
Čistka v podzemní dráze začala „shodou okolností“ poté, co hackeři pronikli do databáze webu Svobodu Navalnému a odcizili odtud osobní údaje stoupenců vězněného lídra opozice.
O práci přišel také strojvedoucí Vasilij Tregubov, který se na Navalného webu zaregistroval. Kommersantu popsal, že od vedení dostal nabídku, aby dobrovolně ukončil pracovní poměr, nebo ho čeká okamžitá výpověď. „Víš, všechno, co v životě děláme, má své následky,“ odůvodnilo vedení Tregubovovi v náznacích jeho vyhazov.
  |
Kreml pronásledování Navalného stoupenců z moskevské podzemky odmítá. Podle tiskového mluvčí ruského prezidenta Dmitrije Peskova ovšem o práci mohli přijít zaměstnanci metra, kteří se účastnili nepovolených protestů. Strojvedoucím doporučil, ať se v případě pochybností obrátí na prokuraturu.
Zastrašování kritiků režimu
„Propouštění zaměstnanců moskevského metra, kteří se zaregistrovali na Navalného webu jako potenciální účastníci demonstrace na podporu opozičního lídra, je signálem o nevyhnutelném trestu za podporu antisystémové opozice. Je to zastrašování, jež má zamezit lidem, aby se účastnili demonstrací, a možná že má ovlivnit i jejich volební preference,“ řekl serveru Lidovky.cz Konstantin Kalačov, politolog a šéf organizace Politická expertní skupina.
Podle Kalačova ruská vláda strpí pouze dvě politické pozice: podporu nebo apolitičnost. Jediná povolená „opoziční aktivita“ je podpora takzvané systémové opozice, jakou je ruská komunistická strana, národovecký populismus Vladimira Žirinovského či kvazisociální demokracie v podání strany Spravedlivé Rusko.
„Režim nestrpí protesty ohledně poctivosti voleb nebo legitimity zvolené vlády. Není nutné Kremlu věřit, ale nelze jej veřejně kritizovat,“ dodal Kalačov. A dodává, že se Kreml neobává ani tak přímé podpory Navalného jako spíš masových protestů.
„Zdá se, že představitelé bezpečnostních sborů vážně znepokojili prezidenta myšlenkou, že by mohlo dojít k ruskému ‚majdanu‘ nebo opakování běloruských událostí. Všechna rizika a hrozby musí být odstraněny. K druhému Bolotnému nesmí dojít,“ říká Kalačov s odkazem na tvrdě potlačený mnohatisícový protest z května 2012 na moskevském Bolotném náměstí, který Kreml označil za pokus o opoziční převrat.
Ruský vládní režim současně drtí Navalného Fond boje s korupcí. Ten byl na podzim 2019 označen za zahraniční agenturu a nyní probíhá soudní řízení, jehož cílem je zanesení fondu a štábů Navalného v ruských regionech na seznam extremistických organizací.
Na stole je lex Navalnyj
Státní duma také projednává takzvaný lex Navalnyj, podle jehož návrhu má být zamezeno kandidovat ve volbách osobám, které řídily nebo byly jen spřízněny s extremistickou organizací. Zákon, schválený v prvním čtení, má mít retroaktivní účinnost.
Pod extrémním tlakem úřadů jsou i Navalného spolupracovníci. Část jeho nejbližších kolegů nuceně emigrovala, další jsou vyšetřováni a v lepším případě čelí vysokým pokutám.
Je však obtížné změřit, jak si po vlně represí stojí u ruské veřejnosti sám Navalnyj. Podle průzkumu ruské nezávislé sociologické agentury Levada Centr by pro Navalného hlasovala v prezidentských volbách dvě procenta Rusů, z toho zhruba pět procent Moskvanů.
„Podporu Navalného je obtížné změřit kvantitativním výzkumem. Lidé se bojí říkat tazatelům pravdu. Navalnyj má na YouTube více než šest milionů sledujících. Zástupce ředitele agentury Levada Centr napsal na Facebooku, že podpora Navalného může být až 20 procent. Ale lidí, kteří jsou ochotni veřejně vyjádřit svou pozici, je méně,“ uzavírá politolog Kalačov.
