Opozice za únikem informací vidí snahu pravicové vlády odvést pozornost od krize ve zdravotnictví a stávky lékařů. Sám Kwašniewski před lety lustrační proces vyhrál.
Zveřejnění údajných agentů následuje po verdiktu ústavního soudu, který zpochybnil valnou část lustračního zákona a fakticky zakázal zveřejňování podobných informací. Premiér Jaroslaw Kaczyäski prohlásil, že se k aféře vyjádří příští týden, až si prověří, o co vlastně jde. Jen pár hodin před únikem informací šéf Institutu národní paměti (IPN), spravujícího archivy tajných služeb, Janusz Kurtyka ujišťoval, že "neexistuje možnost, aby informace na toto téma mohly být vyneseny z institutu". Mluvčí IPN Andrzej Arseniuk posléze tvrdil, že nejde o dílo IPN, ale o "novinářské spekulace".
Listy Rzeczpospolita a Dziennik nicméně právě s odvoláním na zdroje z IPN tvrdí, že se na seznamu ocitl exprezident Kwašniewski, zaregistrovaný v roce 1982 a o rok později přeregistrovaný na tajného spolupracovníka pod krycím jménem Alek. Exprezident se však v roce 2000 u lustračního soudu očistil z podezření, že by lživě popíral spolupráci s komunistickou bezpečností, i když případ nebyl zcela jednoznačný. Každopádně ho polští voliči jasnou většinou znovu zvolili do čela země.
Seznam obsahuje jména dalších vysokých politiků
Na seznamu údajných tajných spolupracovníků komunistické bezpečnosti figurují například také bývalý ministr hospodářství v levicové vládě Jacek Piechota, bývalý šéf dolní komory parlamentu, maršálek Sejmu Longin Pastusiak či bývalý šéf Úřadu ochrany státu a polské rozvědky Zbigniew Siemiatkowski. Jako "operační kontakt" byli prý vedeni exministři Dariusz Rosati a Wieslaw Kaczmarek.
"Jsem poctěn, že jsem se ocitl v tak elitní společnosti. Kdyby tomu tak nebylo, cítil bych se dotčen. Opravdu se raduji," zažertoval Siemiatkowski a připomněl, že nejméně šestkrát zdárně absolvoval lustrační proceduru. "Byl bych raději na seznamu nejbohatších Poláků," prohlásil bývalý šéf polské diplomacie Rosati a připomněl své čisté lustrační osvědčení. Jeho kolega Kaczmarek, který jako ministr byl také několikrát prověřován, nazval seznam "primitivní provokací a politickým darebáctvím", které svědčí o tom, že "kreténi z IPN" získali přílišný vliv na stát.
Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro připustil, že "pokud informace unikly z IPN, je to práce pro prokuraturu". Nicméně může jít i o podvrh s cílem "vyvolat jistý účinek v médiích".
