Zatímco před pěti lety ho průzkumy hrubě podcenily, tentokrát se stal pravý opak. Pro Le Pena znamenalo nedělní hlasování velký propad. Podle konečných výsledků totiž dostal pouze 10,44 procenta.
Ještě těsně před volbami přitom Le Pen tvrdil, že jeho postup do druhého kola je jistý. To mu sice průzkumy neslibovaly, ale přisuzovaly mu o něco víc – mezi 13 a 14 procenty. Nakonec nejenže skončil hůře než před pěti lety, kdy mu dalo důvěru 16,84 procenta lidí, ale letošní výsledek byl dokonce horší než v letech 1988 a 1995.
„Myslel jsem, že jsou Francouzi nespokojení s tím, že tu máme sedm milionů chudých dělníků, ale mýlil jsem se,“ konstatoval Le Pen.
Kam se tedy poděly hlasy, které Le Pen získal před pěti lety? Nepochybně k Nicolasi Sarkozymu. Už v době, kdy byl kandidát vládní pravice ministrem vnitra, oceňovali jeho politiku voliči Národní fronty. Vítěz prvního kola voleb navíc Le Penovi „ukradl“ jeho stěžejní volební témata, jako je národ nebo národní identita. Otázkou zůstává, zda Le Pen podpoří Sarkozyho ve druhém kole.
V závěru volební kampaně na něj tvrdě útočil a neváhal ho označit za „politickou lůzu“. Na druhou stranu ale Le Pen říká, že má se Sarkozym mnohem lepší vztahy než s odcházejícím prezidentem Jacquesem Chirakem. V březnu připustil, že si Sarkozyho podporu „dokáže představit“.
Volební štáb Le Pena se tak po volbách chlubil jediným „vítězstvím“ – tím, že vnutil svá témata i ostatním kandidátům. V sídle strany se proto i přes zklamání mluvilo o „úspěšné kampani“. „Slavit každopádně budeme... Je tu 1500 lahví šampaňského,“ ujišťoval organizátor volebního večera Jean-Michel Dubois. Smutně usrkávajícímu Le Penovi ale zřejmě příliš nechutnalo.
Ještě těsně před volbami přitom Le Pen tvrdil, že jeho postup do druhého kola je jistý. To mu sice průzkumy neslibovaly, ale přisuzovaly mu o něco víc – mezi 13 a 14 procenty. Nakonec nejenže skončil hůře než před pěti lety, kdy mu dalo důvěru 16,84 procenta lidí, ale letošní výsledek byl dokonce horší než v letech 1988 a 1995.
„Myslel jsem, že jsou Francouzi nespokojení s tím, že tu máme sedm milionů chudých dělníků, ale mýlil jsem se,“ konstatoval Le Pen.
Kam se tedy poděly hlasy, které Le Pen získal před pěti lety? Nepochybně k Nicolasi Sarkozymu. Už v době, kdy byl kandidát vládní pravice ministrem vnitra, oceňovali jeho politiku voliči Národní fronty. Vítěz prvního kola voleb navíc Le Penovi „ukradl“ jeho stěžejní volební témata, jako je národ nebo národní identita. Otázkou zůstává, zda Le Pen podpoří Sarkozyho ve druhém kole.
V závěru volební kampaně na něj tvrdě útočil a neváhal ho označit za „politickou lůzu“. Na druhou stranu ale Le Pen říká, že má se Sarkozym mnohem lepší vztahy než s odcházejícím prezidentem Jacquesem Chirakem. V březnu připustil, že si Sarkozyho podporu „dokáže představit“.
Volební štáb Le Pena se tak po volbách chlubil jediným „vítězstvím“ – tím, že vnutil svá témata i ostatním kandidátům. V sídle strany se proto i přes zklamání mluvilo o „úspěšné kampani“. „Slavit každopádně budeme... Je tu 1500 lahví šampaňského,“ ujišťoval organizátor volebního večera Jean-Michel Dubois. Smutně usrkávajícímu Le Penovi ale zřejmě příliš nechutnalo.
