Podle ruského námořnictva podnikají stíhačky a helikoptéry cvičné lety, při kterých trénují bojovou taktiku. Do akce je zapojena také jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov.
Manévry ruské armády: |
Ve čtvrtek ruská armáda potvrdila pozemní manévry u hranic s Ukrajinou, o kterých média spekulovala. Cvičení se účastní 8500 vojáků a jeho cílem je podle ministerstva obrany "všestranná prověrka koordinace jednotek s následným plněním cvičných bojových úkolů v neznámém prostředí".
Okupace KrymuRuský prezident Vladimir Putin získal tento měsíc od parlamentu souhlas s použitím vojenské síly na Ukrajině v zájmu ochrany ruskojazyčného obyvatelstva za současné vnitropolitické krize v této zemi. Ruští vojáci již okupují Krym, třebaže to Kreml oficiálně popírá, a spekuluje se o možnosti nasazení ruských jednotek i ve východoukrajinských oblastech, kde je silná koncentrace ruskojazyčného obyvatelstva. |
Rusové se učí likvidovat nepřítele i na Arktidě
V pátek Rusko rovněž poprvé uskutečnilo rozsáhlý vojenský výsadek na arktickém ostrově Kotělnyj v Severním ledovém oceánu. Prapor 350 ruských výsadkářů přistál na ostrově Kotělnyj v Severním ledovém oceánu. O 15 minut později následoval shoz zásob a vojenské techniky za pomoci speciálních řiditelných padáků. Oznámily to ruské tiskové agentury s tím, že šlo o první hromadný výsadek parašutistů a bojové techniky v Arktidě v ruských dějinách.
Parašutisté podle plánu cvičení neustále čelili palbě protivníka, přesto však během 40 minut dokázali ovládnout letiště i zlikvidovat mobilní skupiny nepřítele. Během necelé hodiny byli s to na dobytém letišti přijímat letouny s posilami a těžkou technikou, uvedl mluvčí výsadkových sil, podplukovník Jevgenij Meškov podle agentury Interfax.
Rusko na ArktiděRuští představitelé dali už několikrát najevo, že jsou odhodláni i silou prosadit ruské zájmy v Arktidě, zejména ruské nároky na přírodní zdroje. Prezident Vladimir Putin koncem loňského roku ohlásil, že Rusko v roce 2014 vytvoří nové vojenské útvary a rozmístí je přednostně na severu země a v Arktidě. Moskva tu hodlá obnovit vojenské základny zanedbané po rozpadu SSSR počátkem 90. let. Arktické oblasti se v posledních letech stávají oblastí rostoucího soupeření. Nároky na region, kde se podle expertů nachází asi 13 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a 30 procent zásob zemního plynu, vznáší kromě Ruska i Kanada, USA, Norsko a Dánsko. Ostrov Kotělnyj je součástí Novosibiřských ostrovů. Ruské ministerstvo obrany před časem ohlásilo, že tu obnoví námořní základnu, kterou vyklidilo z finančních důvodů v první polovině 90. let. |
Manévry u hranic s Ukrajinou
Ve čtvrtek vedení ruské armády potvrdilo také zvýšenou aktivitu svých jednotek při ukrajinských hranicích. Cvičení probíhá v Rostovské, Belgorodské, Kurské a Tambovské oblasti, první tři sousedí s Ukrajinou. Cílem manévrů je podle prohlášení ministerstva obrany "všestranná prověrka koordinace jednotek s následným plněním cvičných bojových úkolů v neznámém prostředí". Manévry prý potrvají do konce března.
Do operace jsou zapojeny motostřelecké, dělostřelecké a tankové útvary, které byly do postavení z míst trvalé dislokace dopraveny po vlastní ose, ale i s využitím železniční a letecké dopravy. Jednotky se podle informace ruského ministerstva cvičí v přesunech vojenské techniky v neznámém prostoru, v opevňování zaujatých pozic a v organizaci rozvědné činnosti. Zvláštní pozornost je prý věnována utajeným přesunům a maskování.
Vojska se cvičí ve vedení různých typů boje, v řízení pohybu jednotek a palby a "snaží se postupovat překvapivě a zmást protivníka". Závěr cvičení bude patřit ostrým střelbám a řízení dělostřelecké palby, uvedlo ministerstvo.
Podle dřívějších informací šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Parubije soustředilo Rusko při ukrajinských hranicích 80 tisíc mužů ve zbrani. Agentura Reuters ve středu s odvoláním na mínění západních expertů uvedla, že počty ruských vojáků se mohou blížit až k 200 tisícům.
Lukašenko pozval Rusy do Běloruska
Moskva také v pátek vyslala šest stíhaček Su-27 a tři nákladní letouny do Běloruska, aby se podílely na ostraze západních hranic tohoto ruského spojence. Učinila tak na žádost běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten ve středu avizoval, že požádá Moskvu o letecké posily vzhledem ke cvičení Severoatlantické aliance poblíž běloruských hranic.
VÍCE ZDE: |
"Jestli z Itálie převeleli (americké) letouny, pak je třeba zavolat náčelníkovi ruského generálního štábu a navrhnout mu, aby nám poslali posily. Řekněme, že teď postačí dvanáct, patnáct letadel," řekl Lukašenko na poradě s velením armády a dodal, že ruské letouny by měly hlídkovat při západních hranicích Běloruska.
"Poslední dobou sledujeme eskalaci konfliktu. Odehrává se již nikoli v Sýrii, Libyi, Iráku, ale už u našich hranic. Dotýká se to našich zájmů. Nemáme právo dřepět jako myšky v díře," prohlásil běloruský vůdce citovaný agenturou Interfax.
Do Polska, západního souseda Běloruska, tento týden přiletělo 12 amerických stíhaček F-16 na společné cvičení s Poláky. Dalších pět amerických letounů F-15 v souvislosti s ukrajinskou krizí posílilo alianční ochranu vzdušného prostoru pobaltských států, které vlastními stíhačkami nedisponují.
V Černém moři ve středu začalo společné cvičení amerického, bulharského a rumunského námořnictva. NATO se také rozhodlo vyslat letouny včasného varování AWACS k průzkumným misím nad Polskem a Rumunskem.
