Krymští voliči budou mít možnost odpovědět kladně na jednu ze dvou otázek: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Rozdíl mezi oběma otázkami je ale podle právních expertů patrný jen na první pohled, ve skutečnosti příliš velký není.
Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, totiž už na Krymu dávno neplatí, platnosti pozbyla po třech letech. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda tak je fakticky jen pomalejší variantou scénáře podle varianty první.
VÍCE ZDE: |
Referendum nemá být jednotné pro celý Krym, zvláštnímu režimu má podléhat v Sevastopolu. Obyvatelé města, kde sídlí ruská černomořská flotila, budou kromě dvou otázek společných pro všechny ještě odpovídat na dotaz, zda i jejich město, které je samostatnou správní jednotkou, se má stát součástí Ruské federace. Sevastopolské referendum má být na rozdíl od celostátního platné jen v případě, že k urnám přijde nadpoloviční většina zapsaných voličů. Očekává se prý ovšem účast téměř devadesátiprocentní.
Krymská volební komise dala najevo velký zájem o účast zahraničních pozorovatelů, podle dosavadních informací ale navzdory rozeslaných pozvánkám přijedou zřejmě jen kontroloři z ruského parlamentu. Ve volebních místnostech je zato doplní 1500 bojovníků krymských "sil sebeobrany", které v předvečer hlasování vláda přejmenovala na "krymskou armádu".
Přípravy ve stínu informační války
Atmosféru před referendem ovlivnilo "vymývání mozků", které podle ukrajinských novinářů opanovalo krymská média. Éter poloostrova plní výhradně rozhlasové a televizní kanály z Ruska, na veřejných místech se objevují plakáty varující před hrozbou nacistických pogromů. Krymský volič má pochopit, že volí mezi ruskou vlajkou nebo hákovým křížem.
Referendum bude stát v přepočtu 40 milionů korun, které krymská autonomní vláda nemá. Kyjev kromě voličských seznamů zablokoval i účty krymské autonomie, a tak se organizátoři referenda museli spolehnout na pomoc Moskvy. "Máme své peníze, dostáváme je z ruských regionů," řekl novinářům šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov.
Referendum nepochybně otevře novou kapitolu krymské krize. Západ nemůže nechat otevřené porušení ukrajinské ústavy bez reakce, která by tentokrát měla být víc než jen symbolická. O dalším vývoji bude ale hlavně rozhodovat Moskva. Podle rezoluce odhlasované v úterý se po vyhlášení výsledků referenda Krym stane nezávislým státem. Následovat bude žádost o připojení k Rusku, o níž bude rozhodovat prezident Vladimir Putin. K dispozici bude mít brzy i zákon, který mu umožní přičlenit k ruskému území prakticky jakýkoli kus cizího státu s odkazem na ochranu ruské menšiny.
Ukrajinská armáda u hranic s Krymem:
Ozvěna Gruzie
Ruský postup na Krymu je ozvěnou gruzínského scénáře, upozorňují ukrajinská média. Rusko po válce z roku 2008 uznalo "nezávislost" odštěpeneckých ruskojazyčných provincií Abcházie a Jižní Osetie. Přestože ale obě území od té doby několikrát požádala Moskvu o anexi, přičlenit je k Ruské federaci se Moskva zatím neodhodlala.
Zda se odhodlá v případě Krymu, ukáže vývoj. Putin podle ukrajinských i ruských komentářů může za anexi Krymu zaplatit hned čtyřikrát. Ukrajinu definitivně dotlačí do náruče Bruselu, bude vystaven evropským a americkým sankcím, izolovaný Krym bude muset sanovat finančně i hospodářsky a pro "bratrské" postsovětské státy s ruskými menšinami vytvoří hrozivý precedens.
Putinův projekt Euroasijského hospodářského svazu, o němž má být rozhodnuto letos v květnu, může být vážně ohrožen. Držet Krym hospodářsky nad vodou může být podle ruských ekonomů nákladnější, než pacifikovat islamisty v Dagestánu nebo pořádat olympiádu v Soči.
KERRY HROZÍ RUSKUSpojené státy a Evropská unie podniknou proti Rusku "sérii velmi závažných kroků", pokud se v neděli na Krymu uskuteční plánované referendum a Moskva se bude řídit jeho výsledkem, řekl americký ministr zahraničí John Kerry. Dodal, že se chce těmto protiopatřením vyhnout jednáním se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, se kterým se sejde v pátek v Londýně. Kerry uvedl, že mluvil telefonicky s Lavrovem před svým vystoupením v Senátu a vyjádřil naději, že "rozum převáží". Oba ministři si telefonují od začátku ukrajinské krize prakticky každý den, ale zatím se jim nepodařilo se dohodnout. Americký ministr také řekl bez dalších podrobností, že bude na Lavrova tlačit, aby Rusko přistoupilo na variantu "která by nezahrnovala úplnou anexi" Krymu. Pokud by Moskva přijala výsledky referenda a jednala podle nich, tak by měla očekávat, že EU a USA proti ní v pondělí podniknou opatření zahrnující sankce. "Nějaká reakce bude na referendum jako takové. Pokud nebudou známky snahy pokročit a vyřešit tuto záležitost, tak nastane série velmi závažných kroků v Evropě a zde," řekl Kerry. "Doufám, že (Rusko) si uvědomí, že mezinárodní společenství je opravdu velmi jednotné," dodal. |
