Střelbu v Simferopolu potvrzuje videozáznam vystavený na sociální síti YouTube. Jde pravděpodobně o první incident od začátku ruské invaze na Krym, kdy byly palbou ohroženy životy lidí.
Simferopolskou vojenskou správu v sobotu ráno obsadila stovka lidí se samopaly, kteří se označili za příslušníky "sil sebeobrany". Jejich velitelé rozestavěli hlídky uvnitř budovy, později do objektu dorazily další tři autobusy s vojáky.
Když se k budově vojenské správy odpoledne přiblížil automobil se stoupenci nové vlády v Kyjevě, ozbrojenci na něj zahájili palbu. Vůz z místa incidentu spěšně odjel, zraněn střelbou zřejmě nebyl nikdo.
Informace o násilnostech na Krymu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Média jsou pod kontrolou místních separatistů, ukrajinské televizní kanály na poloostrově autonomní vláda nechala vypnout a nahradila je ruskou státní televizí. Zahraniční novináři na Krymu pracují v obtížných podmínkách, nejednou už byli vystaveni fyzickým útokům.
Ozbrojenci na Krymu vyhnali misi OBSE střelbou
Při pokusu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o vjezd na Krym se podle reportéra agentury AP ozvaly varovné výstřely ozbrojenců blokujících silnici na jih. Padesátičlenná mise OBSE, v níž jsou dva Češi, se o proniknutí na Krym bezúspěšně pokusila už potřetí. Týdenní mandát inspektorům vyprší v úterý.
Podle AP na uměle vytvořeném "hraničním" přechodu mezi ukrajinskou pevninou a Krymem proruští ozbrojenci vrátili tým OBSE zpět a svůj příkaz doprovodili varovnou střelbou do vzduchu. Zraněn nikdo nebyl. Podle ozbrojenců nejsou zahraniční vojenští pozorovatelé ke vstupu na Krym oprávněni.
Tým neozbrojených inspektorů se o vjezd na okupovaný poloostrov pokouší od čtvrtka. Ani jeden ze dvou dosavadních pokusů ale nebyl úspěšný a kontroloři se museli s nepořízenou vrátit zpět do svého hotelu v Chersonu, který leží asi 100 kilometrů severozápadně od Krymu.
Ruské ministerstvo zahraničí v pátečním prohlášení obvinilo OBSE, že porušila vlastní pravidla o rozhodování konsensem, když misi vyslala "bez přihlédnutí k názoru a doporučení ruské strany a bez vyčkání na oficiální pozvání od krymských úřadů". Podle OBSE ale krymský režim nemá právo o misi rozhodovat, protože partnerem celoevropské instituce je výhradně vláda v Kyjevě.