Syrská armáda v sobotu po týdnech bojů získala kontrolu nad klíčovým městem Sarákib v provincii Idlib. Informovala o tom agentura AFP. Vládní jednotky do města vstoupily ve středu a podle syrské agentury SANA ho nyní pročesávají, ze čtvrtí odklízí miny a další výbušniny.
Turecká a syrská armáda se vzájemně ostřelovaly v Idlibu. Bilance mrtvých vojáků roste |
Provincie Idlib zůstává jednou z posledních bašt islamistů, kteří nyní nemají čas věnovat se podružným záležitostem jako je kontrola rádiových stanic. „Kvůli častému bombardování a postupnému vytlačování ztrácejí teroristické skupiny moc nad lidmi,“ uvedl výkonný ředitel rozhlasové stanice Radio Fresh Abdulwareth al-Bakour.
„Armádní jednotky nyní ovládají celý Sarákib,“ informovala syrská státní televize. Město leží na klíčové silnici M5, která spojuje jih země včetně Damašku s Aleppem na severu. Před týdnem vojsko na této trase obsadilo i další strategické město Maara an-Numán jižně od Sarákibu.
„Naším cílem je silniční tah zabezpečit a vyhnat z něj teroristy,“ řekl syrské státní televizi jeden z důstojníků na místě. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii monitoruje z Británie, musí vládní složky vyklidit ještě 30 kilometrů cesty. Silnici pak poprvé od roku 2012 budou mít plně pod kontrolou.
Ofenzivu v Idlibu zahájila syrská armáda loni v dubnu a do srpna, kdy bylo vyjednáno křehké příměří oznámené Moskvou, tam zahynula tisícovka civilistů. Boje znovu zesílily koncem listopadu.
V lednu začala platit dohoda o klidu zbraní oznámená Ruskem, které stojí na straně Damašku, a Tureckem, které podporuje některé povstalce. Boje však stále pokračují. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v úterý informoval, že od začátku prosince boje v Idlibu přinutily více než půl milionu lidí opustit domovy.
Turecká a syrská armáda se vzájemně ostřelovaly v Idlibu. Bilance mrtvých vojáků roste |
Bakour provozuje rádiovou stanici ve velice těžkých podmínkách, informuje britský deník The Daily Telegraph. Jeho cílem je především informovat veřejnost a zároveň poskytovat zábavu, což by se nyní mělo dařit i za pomoci hudby. Čím větší moc totiž islamisté v provincii měli, tím přísnější nároky měli na provoz rozhlasových stanic. Zmizely například ženské hlasy nebo právě zmíněná hudba.
Tu nahradily zvukové efekty, které se technicky nedaly označovat za muziku a ženské hlasy byly uměle upraveny tak, aby zněly jako mužské. Zhoršené postavení islamistů v provincii ale nyní umožnilo uvolnění některých přísných pravidel. „V červnu, když bombardování a vysidlování nabralo na intenzitě, jsme začali hrát revoluční písničky,“ uvedl Bakour.
Předtím měli podle Bakourových slov strach z toho, že by se zaměstnanci rozhlasové stanice mohli stát terčem únosů nebo dokonce vražd. Nyní se ale bát přestávají. „Buď nás poslouchají, ale je jim to jedno, protože přišli o moc. A nebo neposlouchají, protože jsou moc zaměstnaní boji na frontě,“ vysvětlil Bakour. „Doufám, že je to ta druhá varianta,“ dodal.
