Studie byla provedena na americké prestižní Yale University. Zúčastnilo se jí celkem 181 dobrovolníků ve věku 13 až 18 let. Téměř dvě třetiny z nich byli kuřáci, v polovině případů navíc během těhotenství kouřila i jejich matka.
Výzkum měl dvě části: zvukovou a vizuální. V první museli účastníci pokusu rozlišovat mezi jednotlivými písmeny, slovy a zvuky, zatímco vědci odváděli jejich pozornost pomocí různých obrázků. V druhé, vizuální části, zase museli na obrazovkách počítačů v řetězcích písmen hledat slova, zatímco byli rušeni hlukem.
Nejhorších výsledků dosáhli právě kuřáci s kouřícími matkami, nejlepších pak nekuřáci s nekuřačkami. Podle autorů studie lze závěry v mnohém aplikovat na školní prostředí. „Když se nic neděje, tak není problémem učitele sledovat. Když ale například spatříte ptáka za oknem, tak už vstřebávat jeho slova není tak lehké,“ vysvětlila Leslie Jacobsenová, která výzkum vedla, deníku The Boston Globe.
Výzkum měl dvě části: zvukovou a vizuální. V první museli účastníci pokusu rozlišovat mezi jednotlivými písmeny, slovy a zvuky, zatímco vědci odváděli jejich pozornost pomocí různých obrázků. V druhé, vizuální části, zase museli na obrazovkách počítačů v řetězcích písmen hledat slova, zatímco byli rušeni hlukem.
Nejhorších výsledků dosáhli právě kuřáci s kouřícími matkami, nejlepších pak nekuřáci s nekuřačkami. Podle autorů studie lze závěry v mnohém aplikovat na školní prostředí. „Když se nic neděje, tak není problémem učitele sledovat. Když ale například spatříte ptáka za oknem, tak už vstřebávat jeho slova není tak lehké,“ vysvětlila Leslie Jacobsenová, která výzkum vedla, deníku The Boston Globe.
| Další podrobnosti si přečtěte v pátečním vydání deníku |
