Interview vyšlo minulý týden a Sofie slova šéfa Elysejského paláce nenechala bez povšimnutí. „Domnívám se, že to, co (Emmanuel Macron) řekl, je urážkou pro bulharskou komunitu žijící ve Francii,“ uvedla v sobotu bulharská ministryně zahraničních věcí Ekaterina Zaharievová, která podle svého mluvčího požádala bulharského velvyslance ve Francii, aby podal protestní nótu.
Merkelová je s dohodou k brexitu spokojena, Macron nabádá k opatrnosti |
Celou situaci nakonec musel řešit i samotný bulharský premiér Bojko Borisov. V sobotu večer na svůj Facebook napsal, že hovořil s francouzským prezidentem, který „jej ujistil, že rozhodně nikdy nekritizoval bulharské občany, pracovníky ani instituce“.
„Jako premiér nedovolím, aby kdokoliv urážel náš lid, a doufám, že se takové situace nebudou opakovat,“ uvedl Borisov k diplomatickému renoncu, který řešila i ukrajinská administrativa. Podle francouzského deníku Le Parisien si totiž Kyjev předvolal k vysvětlení francouzského velvyslance.
„Ambasador byl pozván na ministerstvo zahraničních věcí, aby podal vysvětlení k informacím, které padly v médiích,“ stálo v následném komuniké, které Le Parisien otiskl.
Dialog s extrémní pravicí
Rozhovor pro Valeurs actuelles však spustil poprask i ve Francii. Málokdo ale řešil slova urážející Bulharsko a Ukrajinu. Většina médií se zaobírala především tím, zda by měla hlava státu vůbec poskytovat rozhovory tomuto „extrémně pravicovému“ týdeníku.
Valeurs actuelles se totiž dlouhodobě prezentuje jako pravicově zaměřený magazín oslovující i čtenáře extrémní pravice. V minulosti si častokrát vysloužil kritiku za články, které částečně vyzývaly k diskriminaci a násilí na menšinách. Francií tak rezonuje otázka, zda poskytnutím rozhovoru prezident dané názory nelegitimizuje. Obhajoba prezidenta? „Emmanuel Macron dával vždy přednost dialogu i na úkor svého komfortu,“ uvedl pro Le Monde mluvčí Elysejského paláce.
Jak uvádí deník Le Monde, může jít čistě o Macronovu snahu „svést konzervativní elektorát“. Je si prý totiž dobře vědom, že v nadcházejících volbách budou voliči opět rozhodovat mezi ním a šéfkou Národního sdružení (Rassemblement national) Marine Le Penovou, která je volbou číslo jedna krajně pravicového elektorátu.