Dodal věc, která minulé roky nebyla vůbec samozřejmá: "Normálně se spolu bavíme." Výrazem této normálnosti byla i včerejší návštěva maďarského ministra zahraničí Jánose Martonyiho v Bratislavě, před kterou šéf budapešťské diplomacie neváhal označit slovensko-maďarské vztahy za "excelentní".
Vedle slavnostního podpisu Dzurindou vyjmenovaných dohod, které jsou z psychologického, ale i ekonomického a bezpečnostního důvodu velice důležité, však samozřejmě Martonyiho čekala v Bratislavě vážná diplomatická jednání. Protože základní otázka, tedy snaha Maďarska rozšířit počet svých občanů také o maďarskou menšinu na jihu Slovenska, zůstává zatím neřešitelným problémem, v němž obě země nemohou najít společnou řeč.
Mosty přes Dunaj
Dzurinda ale i tady sází na otevřenou hru. "Nevím, kolik kolegů dokázalo před druhým čtením ústavy Martonyimu zavolat a říci mu, že v maďarské ústavě, pokud bude schválená v navrhovaném znění, vidíme mnohá úskalí," uvedl Dzurinda. "Ale říkáme si to přímo do očí, slušně a na základě argumentů, a ne, že děláme bububu přes Dunaj. To dělají jen ti, kteří chtějí získat hlasy na vlně nacionalismu," řekl šéf slovenské diplomacie směrem k domácím nacionalistům.
MOSTYSymbolem normálních slovensko-maďarských vztahů je obnova hraničních mostů. Tak tomu bylo v roce 2001, kdy byl obnoven za druhé světové války zničený most Márie Valérie mezi Ostřihomí a Štúrovem (na snímku).
Včera byla definitivně dohodnuta obnova mostů na 140 kilometrů dlouhé hraniční řece Ipel. To výrazně usnadní život obyvatelům na obou březích řeky. |
"Takto to je úplně jiná kvalita vztahů. Obnovili jsme práci všech dvanácti smíšených slovensko-maďarských komisí. Posouváme se dopředu. To ale neznamená, že si nevšímáme problémů," dodal Dzurinda.
Tím největším problémem jsou zmíněné maďarské pasy, které od počátku roku maďarská vláda vydává Maďarům v zahraničí. A Slovensko má stále v platnosti "protizákon", podle něhož získání jakéhokoli, tedy i maďarského občanství, znamená automatické odebrání občanství slovenského. Pokus tento zákon nahradit nějakou méně tvrdou normou v bratislavském parlamentu zatím neprošel, Maďarsko naopak odmítá jednat o vládou Ivety Radičové navrhované mezistátní smlouvě. "Nepovažujeme ji za vhodný základ k jednání," řekl včera Martonyi. "Slovensko považuje mezistátní smlouvu za jediný standardní způsob vyřešení otázky dvojího občanství," odpověděla mu premiérka Radičová.
Maďarské pasy a volby
Slovensko by rádo, kdyby Maďarsko přitvrdilo podmínky udělování občanství. "Jak může Maďarsko udělovat občanství bez skutečné vazby, co je toto za paskvil?" řekl Dzurinda před Martonyiho návštěvou. Stejně tak jednoznačně odmítl v Budapešti se objevující návrhy, aby měli Maďaři na Slovensku národnostní autonomii. "To nepřichází v úvahu."
Dalším problémem může být připravovaný nový maďarský volební zákon. Slovensko by jen těžko přijalo, kdyby do budapešťského parlamentu mohli být voleni za poslance slovenští Maďaři. Radičová to skryla včera do věty, podle níž by měl nový maďarský volební zákon "zohledňovat mezinárodní standardy". Na druhé straně situaci trochu zklidňuje, že zájem o maďarské pasy je menší, než se čekalo, a za první čtyři měsíce se jedná jen o asi 70 tisíc Maďarů z celého světa.
Proto naděje, že Budapešť a Bratislava nakonec najdou víc toho, co je spojuje, než toho, co je rozděluje, v obou ministerstvech zahraničí přetrvává.
A ukázaly to nejen včera Dzurindou a Martonyim podepsané dohody, ale i trochu opomenutá zpráva, že Visegrád, tedy i Maďaři se Slováky, vytvoří společnou bojovou jednotku sil rychlé reakce EU. Jednotku, v níž možná budou Slováci velet Maďarům, a naopak.
