Komise však nenavrhla žádné datum pro zahájení rozhovorů o vstupu.
"Přístupová jednání by měla začít, jakmile země dosáhne dostačující úrovně plnění kritérií," usoudila komise. Definitivní odpověď na makedonskou žádost o postavení kandidáta na vstup do EU má přijmout prosincový summit EU. Případný souhlas s návrhem EK by otevřel cestu k budoucímu rozhodnutí o termínu rozhovorů.
Řecko, které bylo rozhodně proti používání názvu Makedonie, dalo podle diplomatů najevo, že
nepoužije práva veta. Makedonie, která již uzavřela s EU dohodu o stabilizaci a přidružení, formálně požádala o přijetí do EU loni v květnu.
Komise ocenila, že země se stala stabilní demokracií, v níž funguje multietnická společnost, a pokročila na cestě sbližování s EU. To umožnilo doporučit kandidaturu Skopje.
"Naše stanovisko se opírá o spravedlivé a objektivní hodnocení. Určitě můžeme říci, že tato země je příběhem úspěchu v demokratickém vývoji. Před čtyřmi lety byla na pokraji občanské války, teď klepe na evropské dveře. To je obrovský pokrok," uvedl komisař pro rozšíření Olli Rehn.
Zároveň upozornil na "závažné administrativní nedostatky ve správě věcí veřejných a soudnictví i problémy s dodržováním evropské legislativy". Ze zvážení kladů a záporů vyšlo
doporučení.
"Ale sama jednání o přistoupení mohou být zahájena pouze tehdy, až země bude dostatečně plnit kritéria přistoupení. Nestanovujeme žádné datum zahájení rozhovorů a budeme pravidelně hodnotit pokrok v plnění kritérií," zdůraznil Rehn.
Komisař ocenil i pokrok dalších zemí západního Balkánu. Očekává, že Albánie bude s to v příštích měsících dospět k uzavření dohody o stabilizaci a přidružení, se Srbskem tato
jednání začala a Bosna má šanci zahájit rozhovory o přidružení do konce letošního roku.
Rehn zdůraznil i význam evropské perspektivy v nadcházejících jednáních o konečném postavení Kosova, které však musí naplnit evropské standardy, zejména ochranu menšin. Rehn také ocenil vydávání podezřelých z válečných zločinů Mezinárodnímu tribunálu
pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
"(Srbové a Bosňané) významně pokročili, ale musí dále pokračovat, aby se podařilo vypátrat,
zatknout a předat zbývající obviněné, konkrétně Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče," upozornil.
"Přístupová jednání by měla začít, jakmile země dosáhne dostačující úrovně plnění kritérií," usoudila komise. Definitivní odpověď na makedonskou žádost o postavení kandidáta na vstup do EU má přijmout prosincový summit EU. Případný souhlas s návrhem EK by otevřel cestu k budoucímu rozhodnutí o termínu rozhovorů.
Řecko, které bylo rozhodně proti používání názvu Makedonie, dalo podle diplomatů najevo, že
nepoužije práva veta. Makedonie, která již uzavřela s EU dohodu o stabilizaci a přidružení, formálně požádala o přijetí do EU loni v květnu.
Komise ocenila, že země se stala stabilní demokracií, v níž funguje multietnická společnost, a pokročila na cestě sbližování s EU. To umožnilo doporučit kandidaturu Skopje.
"Naše stanovisko se opírá o spravedlivé a objektivní hodnocení. Určitě můžeme říci, že tato země je příběhem úspěchu v demokratickém vývoji. Před čtyřmi lety byla na pokraji občanské války, teď klepe na evropské dveře. To je obrovský pokrok," uvedl komisař pro rozšíření Olli Rehn.
Zároveň upozornil na "závažné administrativní nedostatky ve správě věcí veřejných a soudnictví i problémy s dodržováním evropské legislativy". Ze zvážení kladů a záporů vyšlo
doporučení.
"Ale sama jednání o přistoupení mohou být zahájena pouze tehdy, až země bude dostatečně plnit kritéria přistoupení. Nestanovujeme žádné datum zahájení rozhovorů a budeme pravidelně hodnotit pokrok v plnění kritérií," zdůraznil Rehn.
Komisař ocenil i pokrok dalších zemí západního Balkánu. Očekává, že Albánie bude s to v příštích měsících dospět k uzavření dohody o stabilizaci a přidružení, se Srbskem tato
jednání začala a Bosna má šanci zahájit rozhovory o přidružení do konce letošního roku.
Rehn zdůraznil i význam evropské perspektivy v nadcházejících jednáních o konečném postavení Kosova, které však musí naplnit evropské standardy, zejména ochranu menšin. Rehn také ocenil vydávání podezřelých z válečných zločinů Mezinárodnímu tribunálu
pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
"(Srbové a Bosňané) významně pokročili, ale musí dále pokračovat, aby se podařilo vypátrat,
zatknout a předat zbývající obviněné, konkrétně Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče," upozornil.
