Cílem uprchlíků je Lampedusa, ostrov ve Středozemním moři, který patří Itálii. Nejisté rozbouřené vody a nepříznivý vítr ale sem tam vratkou loďku s migranty dovede k břehům Malty - ostrova s ohromující historií. Místem, které za svůj domov považovali rytíři chránící Evropu před osmanskými Turky.
Nyní se Malta stává nechtěným útočištěm tisíců migrantů, kteří prchají do vysněné Evropy. Od zesilování migrace z Afriky po Arabském jaru z roku 2011 už několikrát volala země rytířů starý kontinent o pomoc.
Vrcholem byl rok 2013, kdy na vratkých lodí připlulo přes dva tisíce běženců – většinou ze Somálska a Eritree. Za posledních deset let Malta přijala přes 20 tisíc běženců. Vzhledem k počtu obyvatel dosahující zhruba 450 tisíc lidí, je to podobné, jako kdyby do Česka dorazilo přes půl milionu uprchlíků. Čísla se ale začala snižovat a nyní má Malta to nejhorší za sebou. V roce 2014 už připlulo jen 568 běženců a loni něco málo přes stovku.
Bránou do Králova přístaviště a po stopách Hry o trůny. Malta má nový byznys |
„Malta není jejich cílem, chtějí se dostat do Evropy a většinou směřují k ostrovu Lampedusa, kde mají větší šanci se dostat na kontinent,“ vypráví Slovenka Adriana Oliva, která na Maltě žije už téměř třicet let.
Turista si přítomnosti tisíců uprchlíků téměř nevšimne. Pláže jsou prázdné a na ulicích nikdo nežebrá, neboť žebrání je přísně postihováno zákonem. Jen nenápadná ulice poblíž Valletty je každé ráno svědkem podivuhodné scény. Obrubníky podél silnice jsou poseté desítkami černých postav. Mají často sklopené hlavy a čekají. Sem tam se totiž nějakému Malťanovi zželí a přijede mezi ně, aby jim nabídl brigádu či práci. Často se jedná o úklid v domě a jiné manuální práce.
Jelikož v roce 2013 někteří lidé nadávali, že uprchlíci pracují za bezkonkurenční ceny, vláda rozhodla, že se běžencům musí platit stejně jako místním. Tím se zároveň politici snaží zabránit zneužíváním a vykořisťování běženců.
Islám mezi kostely
Rozporem může být i islám. „Sílí hlasy, že by se tu měla postavit druhá mešita, ale rázný krok se k tomu zatím neudělal,“ popisuje Oliva.
Stavba mešity je na ostrově kontroverzním tématem, neboť Malta křesťanskou vírou doslova žije. Lidé houfně chodí do kostelů, konají se průvody a dostat se na církevní školu je nejen sen řady lidí, ale i prestižní záležitost. Zájem je dokonce takový, že se kromě tučného daru několika stovek euro za čtvrt roku musí ještě projít losováním.
Uprchlíci však často připlouvají právě ze Somálska, což je převážně muslimská země. Po příjezdu se proto s nimi snaží pracovat dobrovolníci a vysvětlit jim základní kulturní reálie. „Kdo je agresivní, jde do detenčního zařízení, které je za plotem a hlídají ho vojáci,“ tvrdí Oliva. Jedná se ovšem o pár lidí. Podle dat OSN jsou v současnosti zavření jen tři běženci.
Klikaté uličky maltských měst dýchají historií.
Nedávno si také předseda maltské vlády Joseph Muscat notoval se slovenským premiérem Robertem Ficem v tom, že problém uprchlíků není, že přicházejí, ale že mění charakter země.
Bez uprchlické nálepky
Malta však nemá tak nelichotivou nálepku – přestupní stanice uprchlíků – jako Řecko, z něhož obrázky zoufalých běženců na plážích vedle turistů plnily strany světových deníků. „Paradoxně o Maltu je vyšší zájem než v minulosti. Lidé si vůbec nespojují ostrov s problémem migrace. Stejně jako Kypr,“ sdělil server Lidovky.cz mluvčí Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
S dotazy na migranty na Maltě se také cestovky setkávají jen výjimečně. „Nezaznamenali jsme žádné poklesy prodejů zájezdů na Maltu v souvislosti s uprchlickou krizí, naopak v posledních dnech registrujeme zvýšený zájem o tuto destinaci,“ tvrdí Jan Bezděk z cestovní kanceláře Fischer.
Po uzavření dohody Evropské unie s Tureckem se očekává, že pašeráci lidí začnou hledat nové trasy do Evropy. Už teď pozvolna sílí trasa kolem řeckého ostrova Kréta, z něhož se poté snaží migranti dostat do Itálie.
Kvůli lepšímu počasí do Evropy opět začíná putovat stále více lidí a už na konci května u libyjských břehů utonulo přes běženců lidí. Mohou se tak snadno opakovat scény, které Malťané zažili před lety, kdy rozbouřené moře na slunné pláže vyvrhlo těla nešťastných lidí ochotných položit život za lepší život v Evropě.
