Michalevič však zároveň soudí, že šampionát měl pro Bělorusko i pozitivní důsledky, neboť se alespoň na krátkou dobu otevřelo světu. Po dobu šampionátu nebylo potřeba k cestě do Běloruska víz a stovky cizinců sem zamířily nejen na hokejová utkání. Situace ohledně lidských práv v zemi se nicméně nijak nezměnila.
Ve stínu Ukrajiny
"Bylo to poprvé, kdy Bělorusko zrušilo vízový režim pro země Evropské unie. Je velmi důležité, že ukázalo, jak se dokáže otevřít světu," říká Michalevič. Do Běloruska podle něj dorazilo například velké množství Poláků, jejichž země na mistrovství nehrála, a chtěli jen vidět, jak to v sousedním státě vypadá. "Na druhou stranu jsem čekal, že se zlepší situace ohledně lidských práv. To se nestalo. Myslím, že to bylo hlavně i kvůli Ukrajině. Lukašenko má pocit, že poté, co byly na Ukrajině zabity stovky lidí, není potřeba, aby se nějak speciálně zasazoval o lidská práva," dodává běloruský opoziční politik.
V prosinci 2010 byl tehdy pětatřicetiletý Michalevič jedním z kandidátů v prezidentských volbách proti pozdějšímu vítězi Lukašenkovi. Těsně po vyhlášení výsledků byl ale zadržen na protivládní demonstraci. Politik uvádí, že ve vězení strávil dva měsíce, během kterých byl opakovaně mučen, a pustili ho až poté, co podepsal závazek spolupráce s běloruskou tajnou policií KGB. Jakmile se dostal na svobodu, spolupráci s KGB odmítl a zemi opustil. Byl obviněn z organizování masových nepokojů, za což mu stále hrozí 15 let vězení. Jeho manželka a děti zůstaly v Bělorusku.
Běloruský disident Ales Michalevič.
Lukašenko se bojí
Události na Ukrajině podle něj ovlivnily i dění v Bělorusku. Lukašenko, jehož země je velkým spojencem Ruska, se prý zejména začal bát, že by se podobné protesty mohly odehrát i v jeho zemi. "Ukrajina ukázala, že je možné věci změnit povstáním, tím, že lidé vyjdou do ulic a velké množství z nich je připraveno zemřít kvůli svým ideálům, kvůli boji za změny. A Ukrajina a Bělorusko jsou velmi podobné země s podobnými lidmi," říká disident. Běloruský prezident proto o Ukrajině mnohokrát mluvil. Na jednu stranu vždy říkal, že nikdy nedopustí, aby se nějaké podobné demonstrace konaly v Bělorusku. Na druhou stranu ale několikrát zopakoval, že jestliže ruští vojáci přijdou do Běloruska, on bude tím prvním, kdo bude bránit běloruskou nezávislost.
VÍCE ZDE: |
Nyní tedy Lukašenko na jednu stranu podporuje Rusko, na druhou ale komunikuje i s novým ukrajinským vedením, setkal se dokonce s úřadujícím prezidentem Oleksandrem Turčynovem. "Jsme velmi důležití ekonomičtí partneři a Lukašenko bude spolupracovat s jakoukoli ukrajinskou vládou, protože režimy, jako je ten v Bělorusku, se nejvíce zajímají o peníze, aby se mohly udržet u moci," dodává.
Vzhledem k násilnostem na Ukrajině popularita běloruského prezidenta začala opět růst. "Mnoho Bělorusů si totiž řeklo: Máme Lukašenka a diktaturu, ale zároveň se u nás lidé nezabíjejí na ulici, máme tu pořádek a mír," říká běloruský opoziční politik. Jestliže se konflikt v sousední zemi ještě rozšíří, režimu to prý pomůže. "Bude to další příležitostí pro Lukašenka a jeho propagandu, aby ukázali, jak jsou silní a že není na čase situaci v Bělorusku nějak měnit," doplňuje bývalý prezidentský kandidát.
Situace v zemi nazývané poslední diktaturou v Evropě se v posledních pár letech nijak nezlepšila. Podle Michaleviče to má hned několik důvodů. Zaprvé neexistuje opravdový tlak ze strany Evropské unie na nějaké změny, zejména kvůli tomu, že EU se nyní zabývá především Ukrajinou. Zadruhé je velmi těžké zorganizovat nějaký vnitřní tlak. "Běloruské úřady tlačí na nezávislá média a občanskou společnost, aby je umlčely," popisuje kritik běloruského režimu.
Navíc je zakázané pořádat demonstrace a v tomto ovzduší může běloruská opozice jen těžko nějak významně fungovat. "Po prosinci 2010, kdy byly tisíce lidí zbity a poslány do vězení, si nejsem jistý, že by někdo v tuto chvíli byl připraven zorganizovat nějakou opoziční demonstraci proti vládě," říká běloruský disident.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zlomový rok 2010
Zlomovým okamžikem byly podle něj právě osudné prezidentské volby v roce 2010. Po krvavém potlačení protestů se lidé začali mnohem více bát. "Když jsem byl zadržen, stejně jako stovky dalších lidí, byl na nás vyvíjen tlak. V mém případě mě pustili poté, co jsem podepsal prohlášení, že budu informátorem KGB. Takže bych řekl, že část běloruské opozice je kontrolovaná přímo vládou. Nemyslím si totiž, že jsem byl tenkrát jediný, komu nabídli podobnou spolupráci," vysvětluje Michalevič, který je původním povoláním právník.
Co by tedy pomohlo situaci v Bělorusku zlepšit? Zaprvé je podle něj důležité ukázat, že změny, jako ty, co nastaly na Ukrajině, jsou pozitivní pro místní občany, že jejich životy se zlepšily, že se snížila korupce, že konečně zavládla vláda práva. "Pro demokratické Bělorusko je důležité vidět, že ti lidé, kteří tam umírali za svoje ideály, nezemřeli zbytečně," vysvětluje Ales Michalevič. Zadruhé je podle něj ale potřeba, aby EU, včetně České republiky, byla vůči Bělorusku co nejvíce otevřená. V současné době přitom Bělorusové stále potřebují k vycestování do EU víza, která navíc nejsou nejlevnější - stojí 60 eur (takřka 1700 Kč).
