Jak upřesnil, Moskva plánuje nabídnout Kyjevu projekty, které "významně zvýší kapacitu ukrajinské ekonomiky, která se stane více různorodou, vědecky podloženou a stabilní".
Velké plány podle Glazjeva existují zejména v jaderné oblasti. "Země bude moci vyrábět palivové tyče pro své jaderné elektrárny s využitím ruských technologií," uvedl Putinův poradce.
Rusko se bojí celních pravidel na Ukrajině
Navýší se ale i spolupráce v letectví či kosmonautice. Rusko a Ukrajina by například mohly společně vyrábět letouny Antonov. Již v srpnu poradce ruského prezidenta prohlásil, že podepsání dohody s EU bude pro Ukrajinu "sebevražedné". Vyvolá totiž okamžité zpřísnění celních pravidel pro zboží putující do Ruska. Na začátku října pak zase předpověděl, že po sblížení s Evropou stihne Kyjev rána za ranou - už příští rok bude prý muset Ukrajina vyhlásit státní bankrot, padne vláda a následovat budou těžké sociální otřesy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kyjev hodlá uzavřít smlouvu o přidružení k EU - a s ní i dohodu o zóně volného obchodu - na summitu států Východního partnerství 28. a 29. listopadu ve Vilniusu. Rusko tento záměr tvrdě kritizuje a dává nepokrytě najevo, že sblížení Ukrajiny s Bruselem se negativně odrazí na úrovni rusko-ukrajinského obchodu. Moskva Ukrajině nabízí, aby se místo integrace s EU zapojila do bezcelní zóny s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Prezident Viktor Janukovyč ruské vábení odmítá, souběžné členství v obou celních uniích není technicky možné.
Ukrajinská veřejnost vidí lepší perspektivu v celním svazku s EU. Vytvoření zóny volného obchodu, které je součástí asociační dohody s EU, schvaluje 47 procent Ukrajinců, celní svazek s Moskvou jen 34 procent. Pětina dotázaných nemá jasný názor, ukázal průzkum, jehož výsledky byly zveřejněny v říjnu.
