Sovětský svaz poskytl první kusé informace o havárii v Černobylu 28. dubna kolem osmé večer. Čtrnáctiřádkovou zprávu otisklo druhý den i Rudé právo. Vládní havarijní komise (VHK) se však sešla až další den kolem poledne.
„O havárii nějaké jaderné elektrárny jsem se dozvěděl poprvé od své ženy, která to měla ze zahraničního rozhlasu,“ říká Ladislav Gerle, tehdejší místopředseda federální vlády a předseda VHK.
O tom, že se něco děje, byla komise podle Gerleho informována také z výpadku elektrického proudu na rozvodné síti vysokého napětí a měření u československých jaderných reaktorů, které signalizovalo zvýšenou radiaci.
„Nevěděli jsme přesně, o jaký charakter jaderné havárie jde, takže jsme přijali 30. dubna opatření především v oblasti měření a vyhodnocování radiační situace,“ říká Gerle. O nedostatku informací svědčí i zápis z jednání VHK, který byl pro Lidové noviny odtajněn teprve letos v dubnu.
Hovoří se v něm o jaderné elektrárně „Černobilsk“. Na prvním zasedání tak bylo rozhodnuto pouze provádět další měření, vyhodnocovat je a předávat komisi. O den později se havarijní komise usnesla: „Po všestranném zhodnocení situace na území ČSSR dne 1. 5. 1986 k 10.00 hodině bylo dohodnuto, že na území ČSSR není nutno přijímat žádná zvláštní opatření.“
První opatření přijala VHK, která do 8. května zasedala denně, teprve 3. května, kdy rozhodla nepodávat a neprodávat ovčí mléko, pastevcům ovcí, u nichž se předpokládala jeho konzumace, podávat jodid draselný, snížit spotřebu zelené píce v krmné dávce krav a projednat možnost přesunu mléka ke konzumním účelům mezi okresy a kraji (cílem bylo ředit mléko neozářeným).
O těchto opatřeních však nebyla informována veřejnost a podle odbornice v oblasti záření Ireny Malátové v některých krajích straničtí tajemníci tento pokyn překroutili a producentům došel naopak příkaz nepoužívat staré krmivo.
Na dalších zasedáních pak VHK řešila zejména problémy měření dalších exponovaných potravin (špenát, salát, ředkvičky, houby) a problém kontaminovaných kamionů, které byly vraceny z přechodů do Rakouska a Německé spolkové republiky.
Propaganda místo pravdivých informací
Propagandistické a nevěcné informace oficiálního tisku zvedly nedůvěru k režimu. Podle interního výzkumu veřejného mínění se téměř polovina tehdejších občanů řídila doporučeními zahraničních médií. Že bylo informování nedostatečné, uznává po letech i Ladislav Gerle.
Zavádějící informace poskytované veřejnosti se v devadesátých letech staly předmětem vyšetřování nejprve Generální prokuratury a později Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Šetření se soustředilo na tři osoby: někdejšího předsedu vlády Lubomíra Štrougala, který byl obviňován z toho, že vydal uklidňující prohlášení bez znalosti faktů, konzula v Kyjevě Zdeňka Nováka, který měl vyvíjet nátlak na československé studenty, aby se vrátili na Ukrajinu, a konečně šéfa Československého svazu tělesné výchovy Antonína Himla, kterému bylo kladeno za vinu, že vystavil nebezpečí reprezentační družstvo cyklistů, které muselo 9. května startovat v Kyjevě na Závodu míru.
„Tehdejší vládní představitelé upřednostňovali propagandu a ideologii před ochranou zdraví,“ shrnuje poznatky náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret. Konkrétní kauzy však bylo nutno odložit, protože trestné činy byly již promlčené nebo se na ně vztahovala amnestie (nehledě na to, že Antonín Himl zemřel již v roce 1988).
Havárie v Černobylu vedla v následujících měsících k rozsáhlé prověrce československých jaderných elektráren. Při ní se jako problematické ukázaly zejména dva bloky VVER-440 typ V-230 v Jaslovských Bohunicích, o nichž se ve zprávě předložené 27. listopadu 1986 předsednictvu ÚV KSČ konstatuje, že „úroveň zajištění jaderné bezpečnosti tohoto typu neodpovídá všem požadavkům“.
Problémy Jaslovských Bohunic
Slabým místem bylo zejména hlavní cirkulační potrubí. Kdyby prasklo, nebylo k dispozici „ani havarijní chlazení, ani lokalizační systém a tato havárie by mohla vést k vážným následkům pro obyvatelstvo v okolí“. Tyto dva jaderné reaktory nicméně po určitých bezpečnostních úpravách pracují dodnes.
Problém představoval i lidský faktor: „enormně vysoké nároky na odbornou úroveň, psychické, morálněvolní vlastnosti provozního personálu nejsou na druhé straně vyváženy vytvořením odpovídajícího sociálního zázemí“, píše se ve zprávě.
Více o havárii v Černobylu se dnes dočtete ve speciální příloze LN.
