Můžu vám říkat Joe?

Ve své jediné televizní debatě před prezidentskými volbami 4. listopadu se oba vyvarovali osobních střetů, zatímco jejich argumentace směřovala k obhajobě postojů prezidentských kandidátů svých stran a k útokům na stanoviska jejich oponenta.

Pro donedávna neznámou čtyřiačtyřicetiletou aljašskou guvernérku, kterou si na volební lístek překvapivě vybral republikánský senátor John McCain, šlo o celostátní premiéru v přímo přenášené debatě.

Navzdory šířícímu se názoru, že není dostatečně připravená na druhou nejvýznamnější státní funkci, z níž by za určitých okolností mohla okamžitě přesednout do prezidentského křesla, vystupovala sebejistě a s vtipem a bojovně hájila McCainovy názory na obranu střední vrstvy, snižování daní či vítězné završení války v Iráku.

Palinova byla pro voliče sympatičtější
"Ráda vás poznávám. Můžu vám říkat Joe?" řekla o 21 let staršímu Bidenovi při příchodu na pódium Washingtonovy univerzity v St. Louis ve státě Missouri. Ačkoli v debatě odpovídala přesvědčivě, několikrát odvedla řeč na pro ni bezpečná témata, jako je například energetika, než aby přímo odpověděla na otázku moderátorky.
Přesto v prvních průzkumech mezi diváky uvedlo 84 procent, že si vedla lépe, než původně očekávali.

Oba tábory se bezprostředně po televizním přenosu prohlásily za vítěze debaty, nicméně výsledky průzkumů televizí CNN a CBS po jejím skončení vyzněly ve prospěch Bidena. V anketě CNN si lépe vedl podle 51 procent diváků, zatímco Palinovou takto hodnotilo 36 procent. Prezidentskou kvalifikaci přiznalo Bidenovi 87 procent diváků, Palinové 42 procent.

V sympatiích ale dali lidé přednost žoviálněji vystupující aljašské
guvernérce, která byla příjemnější pro 54 procent diváků. Bidena považovalo za sympatičtějšího 36 procent. Přesto podle prvních hodnocení debata nenaznačila, že by mohla souboj o Bílý dům dramaticky ovlivnit. V současné době v něm má navrch prezidentský kandidát Demokratické strany Barack Obama, který nad McCainem vede zhruba o sedm procent.

Senátor Joe Biden, který jako předseda senátního zahraničního výboru má vyvážit údajnou Obamovu nezkušenost v zahraniční politice, se opakovaně snažil propojit McCaina s politikou současného republikánského prezidenta George Bushe.

McCaina nařkl, že je "mimo kontakt" s nynější finanční krizí ve Spojených státech, protože ještě v jejích začátcích tvrdil, že základy americké ekonomiky jsou zdravé. Vyčetl mu také, že chce prodloužit daňové úlevy pro bohaté, zatímco Obama navrhuje úlevy pro střední třídu a naopak vyšší zdanění pro lidi s ročním příjmem nad čtvrt milionu dolarů.

Biden připomněl Obamův plán na stažení vojáků z Iráku během 16 měsíců, což ovšem Palinová označila za "bílý prapor kapitulace". Přesto Biden prohlásil: "Ukončíme tuto válku."

Oba kandidáti se prohlásili za nositele změny v době finanční krize, i když Palinová připustila, že za pět týdnů od doby, kdy vstoupila do prezidentské kampaně, nemohla příliš mnoho věcí naslibovat, s výjimkou toho, "že bude dělat, co je správné pro Američany", vrátí vládu na jejich stranu a zastaví "nenasytnost a korupci na Wall Street".

Kdo je tady individualista?
Na rozdíl od páteční první televizní debaty Obama-McCain, v níž se snažil demokratický kandidát vzbudit dojem, že jeho oponent je příliš spjatý s washingtonskou politikou, se tentokrát za nositelku změny prohlašovala Palinová. Biden se naproti tomu často opíral o svoji 36 let trvající zkušenost v Kongresu. "Respektuji vaše léta v Senátu, ale myslím, že Američané touží po něčem novém a jiném," řekla Palinová Bidenovi.

Sebe a McCaina se snažila vykreslovat jako individualisty, kteří dávají před stranickou poslušností přednost mezistranické spolupráci. S takovým hodnocením ale Biden zjevně nesouhlasil.

McCain "není individualista, když přijde na vzdělání - nepodpořil daňové úlevy a významné změny, aby lidé mohli posílat své děti na vysoké školy", prohlásil. Podle něho McCain není individualistou "v ničem, co se obecně dotýká věcí, o nichž lidé skutečně mluví".

Před debatou se veřejnost stavěla k Palinové poměrně skepticky. Podle ve středu zveřejněného průzkumu věří pouze 25 procent Američanů, že má dostatečnou zkušenost na to být prezidentkou, pokud by musela v Bílém domě nahradit McCaina.

Ještě před měsícem to přitom bylo 41 procent. Média označovala její projev při předchozích rozhovorech za nevyrovnaný a bez potřebných zkušeností a šíře znalostí, které se obyčejně očekávají u
kandidátů na viceprezidenta.