Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Na Sibiři rychle taje permafrost. Půda odhaluje zbytky živočichů, jejich rozklad produkuje velké množství metanu

Svět

  5:00
Praha - Vlivem globálního oteplování roztává sibiřský permafrost, který v sobě ukrývá mrazem zakonzervované ostatky živočichů a rostlin včetně pradávných mamutů. Ty se vlivem tající zmrzlé půdy dostávají na povrch, kde se začnou při kontaktu se vzduchem rozkládat a vypouštět do ovzduší vysoké koncentrace metanu - skleníkového plynu, který je vedle oxidu uhličitého zodpovědný za oteplování naší planety.

Sibiřská tajga. ilustrační snímek foto: Bronconamiestohotela.COM

Proces rozkladu organické hmoty navíc doprovází nepříjemný zápach. Ten vzniká proto, že až nyní se rozkládají části těl, které byly do té doby mrazem a ledem zakonzervované. Všechno ještě zhoršuje nový fenomén „lovců mamutích klů“. Ti zjistili, že odtávající permafrost odhaluje kromě jiného i mamutí kly velkých rozměrů, které díky mrazu přežily ve skvělé podobě a obstojně dokážou konkurovat klům sloním. 

Mamuti na Sibiři. Honba za ledovou slonovinou

„Vzhledem k tomu, že byly kly mrazem tak skvěle konzervovány, spousta mamutích klů je v tak skvělém stavu, že je těžké je rozpoznat od sloních. V Číně je slonovina stále žádaná jak pro umělecké vyřezávání, tak pro tradiční medicínu,“ vysvětlil pro deník The Washington Post reportér Anton Troianovski. Upozorňuje, že jde i v tomto případě většinou o černý trh, na kterém lze vydělat velké jmění. „Pokud člověk najde kel v dobrém stavu, může na něm lehko vydělat i více než 10 tisíc dolarů,“ dodává. Právě vidina rychlého a velkého výdělku se stala hnacím motorem „mamutí mánie“, kdy vyráží hledat mamutí ostatky i naprostí amatéři.

„Lovci mamutích klů“ však nečekají, až se kly samy na povrchu vlivem tání permafrostu objeví, naopak permafrost hledači vědomě ničí. Odeberou si kly a zbytek ostatků zůstane odhalený na místě.

Voda plná metanu

Vědci na Sibiři také objevili oblast, kde se moře doslova „vaří“ metanem, neboť permafrost se nachází i pod mořskou hladinou a uvolněný metan se dostává na hladinu v podobě bublin.

Zmrzlé metanové bubliny.

Tým vědců z Tomské polytechnické univerzity v Rusku zkoumal oblast na východě Arktidy, která byla již dříve svými „metanovými fontánami“ známá. Zaměřili se na enviromentální následky tání permafrostu pod oceánem. Překvapilo je však území, kde se voda „vařila“ metanovými bublinami a koncentrace plynu byla přímo v místě fontány dokonce devětkrát vyšší než je globální průměr, v okolí fontány byly hodnoty vyšší šestkrát až sedmkrát. „Nikdy předtím nikdo takové hodnoty nenaměřil,“ řekl podle serveru Newsweek vedoucí vědeckého týmu Igor Semiletov.

Podobné metanové bubliny vznikají i na místech, kde dříve voda nebyla, ale objevila se až táním permafrostu. Poté to může vypadat, jako by byla země z želatiny.

Permafrostem se nazývá permanentně zmrzlá půda, někdy až desítky tisíc let. Permafrost v sobě doslova konzervuje organický materiál. Tím, že půda vlivem oteplování taje, tento materiál se začne rozkládat a vypouštět do ovzduší metan – skleníkový plyn mnohem silnější než oxid uhličitý. Tím, že světové teploty stoupají, vědci očekávají, že bude permafrost dále odtávat, do ovzduší bude vypuštěno více metanu, což způsobí další oteplování.

Silnice a domy se propadají

Velká část Sibiře je právě tímto permafrostem pokryta a již nyní její obyvatelé pociťují změny, kterým se musí přizpůsobovat. Toto území se totiž ohřívá mnohem rychleji než jinde na planetě. Vědci varují, že planeta nesmí překročit oteplení o více než 1,5 stupně, sibiřské teploty tento limit však již překonaly. 

Mikroorganismy v ledovci podle studie uvolňují metan do atmosféry. Ten podle vědců může ovlivňovat globální klima

Podle analýzy deníku The Washington Post se východní část Sibiře zvaná Yakutia od preindustriálních dob oteplila o 3 stupně Celsia. To je zhruba třikrát více než je globální průměr.

Pro 5,4 milionu ruských obyvatel, kteří na permafrostové půdě žijí, je nové klima nepříjemnou přítěží pro jejich živobytí. Například v roce 2017 klesl podíl orné půdy o více než polovinu, uvádí The Washington Post. Stoupající hladiny řek a jezer doslova „požírají“ krajinu kolem sebe. Obyvatelé těchto oblastí jsou často nuceni migrovat z venkova do měst. Silnice i domy se totiž doslova propadají pod tající půdou a vznikajícími mokřady a jezery.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...