Slovensko žádá ostatní země EU o vyslání zdravotníků, potřebuje alespoň deset lékařů |
Kvůli dosavadnímu průběhu druhé vlny koronavirové pandemie čelí Slovensko mimořádně kritické situaci. V posledních dnech zaznamenala země prudký přírůstek u počtu obětí covid-19. Podle přehledu Our World in Data provozovaného oxfordskou univerzitou, se dostala na první místo na světě v přepočtu úmrtí na obyvatele.
Během čtvrtka přicházely z celého Slovenska zprávy o přetíženosti krematorií. Na zpopelnění nebožtíků v jednom ze sedmi těchto zařízení se podle šéfa asociace pohřebních a kremačních služeb Ladislava Stríže čeká i několik týdnů.
Nové rekordy dosáhl i počet lidí, kteří museli být kvůli jejich zdravotnímu stavu umístěni do nemocnic. Ke včerejšímu dni tam bylo kvůli covidu-19 přeloženo 3886 osob. Podle údajů slovenského ministerstva zdravotnictví jich 328 potřebovalo podporu umělé plicní ventilace. Některé slovenské nemocnice, jako například Univerzitní nemocnice v Košicích, hlásily navíc i kritický stav mezi zdravotnickým personálem.
O závažnosti situace svědčí také středeční žádost slovenské vlády, aby jí ostatní státy Evropské unie pomohly a vyslaly na Slovensko zdravotníky, kteří by se mohli zapojit do léčby. Mezi prvními zareagovalo Rakousko, které podle kancléře Sebastiana Kurze pošle k sousedům členy armády. Včera se přidalo i Polsko, které oznámilo, že je připraveno ve svých nemocnicích vyčlenit až dvě stě míst na jednotkách intenzivní péče pro potenciální pacienty ze Slovenska.
Vláda premiéra Igora Matoviče je kvůli zhoršující se situaci v zemi pod rostoucím tlakem. Včera na svém jednání proto diskutovala o možnosti objednat dodávku ruské vakcíny Sputnik V.
„Kdybychom měli Sputnik na Slovensku už dnes, miliony lidí by jím mohly být očkovány,“ uvedl Matovič už dříve na svém facebookovém profilu.
  |
Své stanovisko zároveň spojil s dotazem svým příznivcům, zda by země měla očkovací látky z Ruska nakoupit. Většina z nich premiéra podpořila. Matovič zopakoval svůj kladný postoj ke Sputniku i na nedávném summitu premiérů Visegrádské skupiny v Krakově. „Ochrana zdraví a životů nemůže být spojována s geopolitikou, virus si nevybírá západ a východ,“ řekl slovenský premiér doslova.
Ne všichni partneři Matovičovy koalice ale tento postoj sdílejí. Například vicepremiérka a šéfka nejmenší vládní strany Za ľudí Veronika Remišová připomněla, že Sputnik V zatím neprošel schvalovacím procesem v Evropské unii, a uvedla, že „lidé na Slovensku nemohou být pokusnými králíky“.
Svou skepsi vůči ruskému přípravku před jednáním vlády neskrýval ani ministr zahraničních věcí Ivan Korčok. Jiní členové kabinetu zase dávali najevo, že by si přáli, aby ruské očkovací látce vystavil povolení aspoň slovenský státní ústav pro kontrolu léčiv.
Nakonec ale právě zástupci Za ľudí v kabinetu uplatnili právo veta, takže slovenská vláda zahájení rozhovorů s ruskou stranou neschválila. Premiér Matovič poté prohlásil, že již příští týden mohlo mít Slovensko údajně 160 tisíc dávek Sputniku.
Pokud by se slovenská vláda bez ohledu na chybějící akreditaci Evropskou lékovou agenturou (EMA) rozhodla pro ruskou vakcínu, vydala by se cestou Maďarska, které v nedávné minulosti očkovací látky z Ruska objednalo a už je začalo i podávat.
Samotný ministr zdravotnictví Marek Krajčí, který by při případných jednáních s ruskou stranou hrál klíčovou roli, její možné nasazení podporuje. Její účinnost považuje šéf resortu za „dostatečně prokázanou“. Odvolává se přitom mimo jiné i na článek v britském odborném vědeckém časopise Lancet, kde byla účinnost Sputnik V stanovena na 91,6 procenta.
