"Zadrženo bylo šest desítek lidí. Tyto osoby byly předvedeny, protože se násilně protivily pokynům policie," řekla agentuře AFP mluvčí rižské policie Leva Zvidreová. Neupřesnila však, zda byli zadrženi lotyšští nacionalisté, kteří se snažili oslavu SS zorganizovat, nebo jejich odpůrci, většinou z řad ruskojazyčného obyvatelstva, kteří se jim v tom snažili zabránit.
Stovky radikálních nacionalistů se dnes odpoledne shromáždily před rižskou radnicí nehledě na úřední zákaz všech demonstrací. Skandovali "Lotyšsko, Lotyšsko", a zpívali národovecké písně. Silný kordon policejních těžkooděnců je odděloval od jiné skupiny asi 70 manifestantů, převážně ruskojazyčných obyvatel Lotyšska, kteří provolávali: "Fašismus neprojde". Podle dostupných informací byl při následném policejním zásahu zadržen především Aivars Garda, šéf Lotyšské národní fronty, když se spolu se skupinou mladých žen, které jej vždy doprovázejí, pokoušel prorazit policejní kordon.
Úřady zakázaly veškeré demonstrace, to se však netýkalo slavnostní mše v protestantské katedrále v hlavním městě Rize na počest "padlých hrdinů". Té se zúčastnilo na 300 lidí, z toho asi 50 byli veteráni SS. Jiná skupina bývalých příslušníků SS uspořádala vlastní oslavu v malé obci Lestene, asi 70 kilometrů západně od Rigy. "Jsme zde, abychom se modlili k Bohu za naše blízké, za Lotyšsko a za ty, kteří padli z lásky k naší zemi," prohlásil pastor na začátku mše v rižské katedrále.
Právě 16. března 1944, tedy před 62 lety, se dobrovolnická legie lotyšských Zbraní SS střetla na řece Velikaja s Rudou armádou postupující do nitra Lotyšska a dočasně ji odrazila. Na výsledku války to nedokázalo nic změnit, přesto jsou účastníci bojů považovaní za hrdiny a asi stovka dosud žijících veteránů je částí obyvatelstva uctívána. Celkem v řadách SS bojovalo 146.000 lotyšských dobrovolníků, z nichž přes 50.000 padlo. Kritici však poukazují na to, že Lotyši nebojovali jen za svou svobodu od sovětské okupace, ale aktivně podporovali nacistický režim a z vlastní iniciativy vyvraždili 70.000 lotyšských Židů. Jednotky lotyšské legie SS se na masakrech podílely. Lotyšské orgány proto veškeré manifestace a pochody k poctě dobrovolnické legie lotyšských zbraní SS a jejího boje proti Rudé armádě zakázaly.
Prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová vyzvala obyvatele ke klidu a zdůraznila, že takové demonstrace jen poškodí obraz země, která je již dva roky členem Evropské unie. "Vyzývám všechny lotyšské vlastence, kterým leží na srdci pověst naší země, aby se ve čtvrtek vyhnuli všem demonstracím," prohlásila ve středu.
Obdobně se vyjádřil i premiér Aigars Kalvitis. Při loňském pochodu na počest veteránů SS bylo zadrženo 35 lidí po srážkáchs policií, která se demonstraci snažila zabránit. V roce 1998 lotyšský parlament vyhlásil 16. březen Dnem lotyšských legionářů. To vyvolalo protesty nejen Ruska, ale i z evropských zemí a také židovských organizací. Po dvou letech lotyšští poslanci změnili názor a Den legionářů opět z oficiálního kalendáře vyškrtli. V řadách Rudé armády proti nacistickému Německu bojovalo 130.000 Lotyšů, z toho 35.000 jich padlo. Lotyšsko bylo mezi oběma válkami stejně jako Litva a Estonsko nezávislé, všechny tři pobaltské republiky byly v roce 1940 násilně obsazeny Sovětským svazem na základě paktu Molotov-Ribbentrop, který dělil "zóny vlivu" mezi SSSR a Německem. Od roku 1941 do 1944 patřily k oblastem obsazeným Němci, do roku 1991 pak opět byly "svazovými republikami" SSSR. Nyní jsou členy EU a NATO ve snaze najít co největší oporu proti svým obavám z případné obnovy ruského hegemonismu.
Stovky radikálních nacionalistů se dnes odpoledne shromáždily před rižskou radnicí nehledě na úřední zákaz všech demonstrací. Skandovali "Lotyšsko, Lotyšsko", a zpívali národovecké písně. Silný kordon policejních těžkooděnců je odděloval od jiné skupiny asi 70 manifestantů, převážně ruskojazyčných obyvatel Lotyšska, kteří provolávali: "Fašismus neprojde". Podle dostupných informací byl při následném policejním zásahu zadržen především Aivars Garda, šéf Lotyšské národní fronty, když se spolu se skupinou mladých žen, které jej vždy doprovázejí, pokoušel prorazit policejní kordon.
Úřady zakázaly veškeré demonstrace, to se však netýkalo slavnostní mše v protestantské katedrále v hlavním městě Rize na počest "padlých hrdinů". Té se zúčastnilo na 300 lidí, z toho asi 50 byli veteráni SS. Jiná skupina bývalých příslušníků SS uspořádala vlastní oslavu v malé obci Lestene, asi 70 kilometrů západně od Rigy. "Jsme zde, abychom se modlili k Bohu za naše blízké, za Lotyšsko a za ty, kteří padli z lásky k naší zemi," prohlásil pastor na začátku mše v rižské katedrále.
Právě 16. března 1944, tedy před 62 lety, se dobrovolnická legie lotyšských Zbraní SS střetla na řece Velikaja s Rudou armádou postupující do nitra Lotyšska a dočasně ji odrazila. Na výsledku války to nedokázalo nic změnit, přesto jsou účastníci bojů považovaní za hrdiny a asi stovka dosud žijících veteránů je částí obyvatelstva uctívána. Celkem v řadách SS bojovalo 146.000 lotyšských dobrovolníků, z nichž přes 50.000 padlo. Kritici však poukazují na to, že Lotyši nebojovali jen za svou svobodu od sovětské okupace, ale aktivně podporovali nacistický režim a z vlastní iniciativy vyvraždili 70.000 lotyšských Židů. Jednotky lotyšské legie SS se na masakrech podílely. Lotyšské orgány proto veškeré manifestace a pochody k poctě dobrovolnické legie lotyšských zbraní SS a jejího boje proti Rudé armádě zakázaly.
Prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová vyzvala obyvatele ke klidu a zdůraznila, že takové demonstrace jen poškodí obraz země, která je již dva roky členem Evropské unie. "Vyzývám všechny lotyšské vlastence, kterým leží na srdci pověst naší země, aby se ve čtvrtek vyhnuli všem demonstracím," prohlásila ve středu.
Obdobně se vyjádřil i premiér Aigars Kalvitis. Při loňském pochodu na počest veteránů SS bylo zadrženo 35 lidí po srážkáchs policií, která se demonstraci snažila zabránit. V roce 1998 lotyšský parlament vyhlásil 16. březen Dnem lotyšských legionářů. To vyvolalo protesty nejen Ruska, ale i z evropských zemí a také židovských organizací. Po dvou letech lotyšští poslanci změnili názor a Den legionářů opět z oficiálního kalendáře vyškrtli. V řadách Rudé armády proti nacistickému Německu bojovalo 130.000 Lotyšů, z toho 35.000 jich padlo. Lotyšsko bylo mezi oběma válkami stejně jako Litva a Estonsko nezávislé, všechny tři pobaltské republiky byly v roce 1940 násilně obsazeny Sovětským svazem na základě paktu Molotov-Ribbentrop, který dělil "zóny vlivu" mezi SSSR a Německem. Od roku 1941 do 1944 patřily k oblastem obsazeným Němci, do roku 1991 pak opět byly "svazovými republikami" SSSR. Nyní jsou členy EU a NATO ve snaze najít co největší oporu proti svým obavám z případné obnovy ruského hegemonismu.
