"Na summitu NATO jsme dosáhli dohody, že získáme vojenské poradce a podporu v podobě moderní výzbroje ze Spojených států, Francie, Itálie, Polska a Norska," citovala Lucenka z jeho facebookové stránky agentura Reuters. K této zprávě Lucenko nepřipojil již žádné další informace.
K TÉMATU: |
S těmi však vzápětí přišli zástupci USA, Itálie, Norska a Polska, jejichž země měly být spolu s Francií zmíněnými dodavateli. "Tato zpráva je nepravdivá. Itálie spolu s dalšími zeměmi EU a NATO připravuje pro Ukrajinu balíček vojenské pomoci, která není určena k zabíjení, do níž patří neprůstřelné vesty či helmy," řekl v neděli Reuters nejmenovaný činitel italského ministerstva obrany. Podle nejmenovaného amerického představitele neučinily USA Kyjevu žádnou nabídku "pomoci určené k zabíjení".
Vyjádření Polska a Norska
Podobně se vyjádřilo i Polsko, které je v EU největším spojencem Kyjeva a prosazuje co nejráznější odpovědi na vojenské akce Ruska na východě Ukrajiny. "Tyhle zprávy nemohu potvrdit. Na summitu NATO nebyla přijata žádná rozhodnutí týkající se dodávky moderních zbraní z Polska na Ukrajinu," řekl agentuře PAP mluvčí polského ministerstva zahraničí Jacek Sonta. Ve stejném duchu se nesla i reakce mluvčího norské diplomacie Larse Gjembleho, podle nějž se Oslo podílí přítomností svých vojáků na dvou armádních cvičeních na Ukrajině, zbraně však Kyjevu nepošle.
Oslovený francouzský představitel nechtěl podle Reuters věc komentovat.
Žena prochází domem zničeným během sobotních bojů o Mariupol.
Podobně se vyjádřili také zástupci Varšavy a Osla. K otázce poskytnutí zbraní Kyjevu se některé západní země staví dlouhodobě odmítavě. Například německá kancléřka Angela Merkelová podle DPA za Berlín již na konci srpna striktně odmítla dodávky zbraní Kyjevu.
Zástupci NATO již dříve prohlásili, že aliance Ukrajině, která není jejím členem, zbraně nepošle, ale jednotlivé země aliance to udělat mohou. Rusko je důrazně proti jakýmkoliv bližším vazbám mezi Ukrajinou a NATO.
Již dříve, když ještě nebyla známa povaha této možné vojenské pomoci, ani názvy konkrétních států, které ji Ukrajině poskytnou, reagovalo Rusko se znepokojením a požadovalo po NATO mimo jiné vysvětlení, proti komu mají být tyto zbraně použity, připomněla DPA.
Rozdělení Ukrajiny
Protokol o příměří na Ukrajině počítá s decentralizací země a udělením prozatímního statusu v části Doněcké a Luhanské oblasti. Dokument, z něhož v neděli citovala ruská média, zveřejnila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). OBSE je součástí třístranné kontaktní skupiny, která klid zbraní vyjednala v pátek v běloruské metropoli Minsku. Jeden z 12 bodů protokolu předpokládá decentralizaci moci přijetím zákona o zvláštním statusu místní samosprávy v jednotlivých částech Doněcké a Luhanské oblasti, kde v posledních měsících bojuje ukrajinská armáda s proruskými separatisty.
Doněck a Luhansk
Minských jednání se kromě OBSE zúčastnili zástupci Kyjeva, Ruska i obou mezinárodně neuznaných povstaleckých území Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, jež vyhlásili separatisté v dubnu.
Jídlo a střelivo mají v humanitární krizí zmítaném Doněcku pomalu stejnou váhu.
Prvním bodem protokolu o příměří je zajistit klid zbraní a dohled OBSE nad ním. Tato organizace má rovněž zajistit trvalou kontrolu ukrajinsko-ruské hranice, kde má vzniknout bezpečnostní zóna. Strany konfliktu souhlasily dále s propuštěním zajatců a Kyjev má přijmout zákon, který zabrání pronásledování a trestání osob v souvislosti s jejich činností v oblasti Doněcka a Luhanska. Dále se předpokládá stažení "nelegálních ozbrojených skupin, vojenské techniky a bojovníků z území Ukrajiny".
Doněcká a Luhanská oblast
Jeden z bodů zavazuje Kyjev k decentralizaci moci přijetím zákona o zavedení "dočasného režimu místních samospráv v jednotlivých částech Doněcké a Luhanské oblasti". V rámci tohoto zákona o speciálním statusu Kyjev zajistí konání předčasných místních voleb. Agentura TASS k tomu poznamenala, že hned po ukončení jednání v Minsku prohlásili vůdci obou těchto území, že dohoda není důvodem k tomu, aby se vzdali záměru získat nezávislost obou oblastí na Kyjevu.
Další z bodů protokolu předpokládá zlepšení humanitární situace v Donbasu a také zahájení ekonomického oživení této oblasti.
Poslední klauzule zaručuje všem účastníkům minských jednání osobní bezpečnost. V Minsku jednal bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov, "premiér" Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko a vůdce Luhanské lidové republiky Igor Plotnickij. OBSE zastupovala švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.
Podle ruských médií OBSE zveřejnila kopii protokolu s podpisy zúčastněných v neděli, ale k dispozici je zatím jen v ruštině.
