Branyasová, která se narodila 4. března 1907 v americkém San Francisku, se do Katalánska vrátila s rodinou ještě jako dítě, v roce 1915.
Přestože již léta nevystupuje v médiích, její rodina o ní sdílí zprávy prostřednictvím profilu na sociální síti X.
„Dobré ráno, světe. Dnes je mi 117 let. Dostala jsem se až sem,“ napsala. „Stáří je svého druhu svátost. Ztrácíte sluch, ale cítíte víc, protože nasloucháte životu, ne hluku. Ve světle smrti získává život specifickou, více definitivní váhu,“ uvádí rodina v příspěvku citát misionáře Pereho Casaldaliga.
Moltes gràcies per les felicitacions. El meu agraïment, de cor, a totes les persones que ahir em vareu manifestar el vostre afecte, respecte i boniques paraules.
“Només amb un somriure que em facis tot passant, ja m’omplo d’alegria i veig el món més gran” (Joana Raspall) https://t.co/upzeZhyeCi
Branyasová obdržela veřejná blahopřání, mimo jiné od šéfa katalánské regionální vlády Pereho Aragonese, který prostřednictvím X vzkázal: „Je nám ctí, že je s námi“.
Od svých 92 let žije v domově důchodců v severovýchodní provincii Girona. Od roku 2023 je nejdéle žijícím člověkem na světě. Rekord drží Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let.
Branyasová má problémy s pohyblivostí - používá invalidní vozík - a se sluchem, nikdy ale netrpěla vážnými nemocemi - překonala dokonce i pandemii nemoci covid-19. V mladí se vyhnula také nákaze španělskou chřipkou, která si v letech 1918–1920 vyžádala miliony životů.
Španělský výzkumník Manel Esteller, odborník v oblasti genetiky a ředitel Institutu pro výzkum leukémie Josepa Carrerase, proto Branyasové před několika měsíci odebral vzorky, aby prozkoumal, proč je její genom tak odolný vůči nemocem.
Její výjimečný případ může vědcům pomoci lépe pochopit mechanismy stárnutí organismu, které jsou spojeny s nemocemi, jako je rakovina a demence, aby tyto poznatky mohly být využity při výrobě budoucích léků.
