Ačkoli se turecko-ruský obchod dohaduje již řadu měsíců, nejsilnější slova padala v průběhu tohoto týdne. Paradoxně na pozadí středečního projevu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v americkém Kongresu, v němž šéf Aliance varoval před Ruskem jako největší aktuální hrozbou pro NATO.
Rusko na Krymu strategické bombardéry nemá, popřel šéf branného výboru Dumy |
Viceprezident USA Mike Pence označil v průběhu oslav výročí NATO avizovaný turecko-ruský vojenský obchod za „velmi zneklidňující... Věc, která pro NATO znamená velké nebezpečí.“ A pohrozil, že pokud Turci nákup ruského systému S-400 skutečně realizují, mohlo by to ohrozit členství Ankary v NATO. „Turecko se musí rozhodnout, zda chce zůstat významným členem nejúspěšnější vojenské aliance všech dob, nebo zda chce neuváženým rozhodnutím podkopat bezpečnost této aliance a potenciálně ohrozit své bezpečnostní vazby,“ řekl jasně Pence.
Nezůstává ale jen u slov. Pentagon v pondělí potvrdil, že zastavil dodávky technologií a zařízení pro bojové letouny F-35 do Turecka. Ankara má zájem o nákup stovky těchto letounů (odhadovaná hodnota kontraktu je 1,2 miliardy dolarů, asi 27 miliard korun) a první dodávka se měla uskutečnit již v létě tohoto roku; turecké firmy se ale zároveň účastní výroby některých komponentů pro tyto letouny. Američané se hrozbou „vyloučení Turecka z programu F-35“ zjevně snaží svého (alespoň prozatímního) spojence odradit od nákupu ruských zbraní. Vysoký činitel Pentagonu pod podmínkou anonymity agentuře Reuters sdělil, že existuje „celá řada dalších zbraní a technologií“, které Američané mohou Turkům zadržovat.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ovšem již v březnu nechal slyšet, že nákup ruského protiletadlového systému je „hotovou věcí“ a podobně se nyní vyjádřil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Ten se současně ústně zavázal k tomu, že Turecko inkriminovaný systém neprodá žádné třetí zemi.
Z posledních vyjádření vrcholných tureckých politiků je ovšem současně znát, že jejich země o zásadní roztržku se Spojenými státy nestojí. Ministr Çavuşoğlu opakoval, že nákupem ruské vojenské technologie se „nic nemění na zahraničněpolitické orientaci Turecka“ a že jeho země svým závazkům vůči NATO dostojí.
Turecko má s téměř 900 tisíci muži ve zbrani druhou nejsilnější armádu v NATO po USA; co se týká výdajů na obranu, ani ono však nesplňuje Američany požadovanou úroveň dvou procent HDP země.
Americkou nabídku na dodání mobilního protiletadlového systému Patriot, který má obdobné funkce jako ruský S-400, Turecko odmítlo jednak kvůli vyšší ceně nabídky, než byla ruská, a také proto, že dodávka z USA by se prý nestihla realizovat včas.
Prohlubování příkopů
Spor o dodávku ruského protiletadlového systému je dalším kamínkem do mozaiky již několik let se zhoršujících americko-tureckých vztahů. USA kritizují zesilování autoritářských snah prezidenta Erdogana, ostrakizaci opozice a zatýkání režimu nepohodlných lidí. Turecko marně žádá USA o vydání islámského klerika Fethullaha Gülena, který podle názoru turecké vlády osnoval nezdařený puč proti prezidentovi Erdoganovi v létě 2016. Americké a turecké zájmy se rozešly také kvůli válce v Sýrii (Turecko nelibě neslo americkou podporu kurdských milic, které považuje za teroristy, v boji proti Islámskému státu) či kvůli protiíránským sankcím.
PROTILETADLOVÝ SYSTÉM S-400 TRIUMF ■ Je určen k likvidaci nepřátelských bombardérů, balistických střel a raket. ■ Patří ke klíčovým oporám ruské strategické obrany. ■ Systém vlastní vedle Ruska také Bělorusko, Čína a Alžírsko. ■ Kontrakty na dodání S-400 v poslední době podepsaly s Ruskem též Indie, Saúdská Arábie a Turecko. |
