Česko nadále odmítá systém povinných kvót pro přerozdělování migrantů, uvedl Hamáček |
V očekávání letního nárůstu provozu na migračních trasách do Evropy německý ministr vnitra Horst Seehofer oslovil během úterní videokonference své kolegy s dotazem, za jakých podmínek by se byly jejich země ochotny zapojit do systému přerozdělování zachráněných uprchlíků. Řada států včetně Česka tento způsob solidarity s přetíženými jihoevropskými zeměmi odmítá s odůvodněním, že povinné kvóty by mohly motivovat pašeráky lidí k větší aktivitě.
Systém má vycházet z loňské dohody o přebírání migrantů zachráněných ve Středozemí, k níž se vedle iniciátorů z Německa, Francie, Itálie a Malty připojilo několik dalších západoevropských zemí. Berlín nyní tlačí na to, aby se během příštích týdnů a měsíců zapojily i další unijní státy, bez jejichž účasti nebude podle iniciátorů návrhu solidární systém fungovat.
„Všechny země se shodují, že už nadále nemůžeme sahat k nahodilým řešením případ od případu,“ řekl po neformální videokonferenci ministrů vnitra Seehofer. Narážel tím na současnou situaci, při níž musí lodi s migranty čekat u pobřeží Itálie či Malty, než některé další země přislíbí, že se pasažérů ujmou. Přibližně desítka států podle německého ministra souhlasí s návrhem na přebírání migrantů, další země nabízejí „jiné formy solidarity“.
Náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek, který se jednání za českou stranu účastnil, řekl, že ČR nadále odmítá povinné kvóty. „My se snažíme zakročit proti pašeráckým sítím, které se snaží dostat migranty do Evropy. Podle České republiky toto musí být hlavní snažením EU. Dlouhodobě zastáváme názor, že jakýkoli systém povinných kvót naprosto nebude fungovat, naopak bude mít opačný efekt, může to být pro pašeráky jakési požehnání, může jim to pomoci v jejich byznysu,“ uvedl.
Zopakoval, že Česko chce pomáhat v zemích, odkud migranti přicházejí. „Pojďme s těmi státy spolupracovat, často jsou státy, které mají zájem na posilování obchodní spolupráce s EU, využijme to jako jakousi páku, aby i tyto státy již na svých hranicích byly schopny zadržet nelegální migranty, kteří by usilovali o vstup do Evropské unie,“ dodal náměstek.
Berlín chce během svého půlročního předsednictví dovést sedmadvacítku členských zemí k dohodě na reformě azylové a migrační politiky evropského společenství. Její návrh chtěla Evropská komise předložit na jaře, ale kvůli pandemii covidu-19 má zpoždění. Eurokomisařka Ylva Johanssonová v úterý prohlásila, že by návrh měly členské země dostat v září.
HUDEMA: Uprchlíci podruhé. Unie tentokrát chystá lepší plán |
Itálie, Španělsko, Řecko či Malta spolu právě s Německem nebo Francií podporují systém časově ohraničeného rozdělování migrantů mezi všechny členské země v případě akutní potřeby. Komise s nespecifikovanou formou relokací v pracovním návrhu počítá. Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a další země východního křídla EU ovšem uprchlíky přebírat nechtějí právě s odůvodněním, že to dodá odvahu zločincům organizujícím převozy lidí na nebezpečných a přetížených plavidlech. Postkomunistické země místo toho nabízejí další finanční či personální pomoc státům, z nichž běženci do Evropy míří.
„Je mimořádně důležité, abychom posílili spolupráci se zeměmi původu,“ vylíčila po videokonferenci jeden ze zásadních bodů chystaného návrhu komise Johanssonová. Brusel podle ní hodlá rovněž posílit financování evropské pohraniční agentury Frontex a společné policejní organizace Europol.
Ministři v úterý podle Seehofera dali najevo podporu posílení spolupráce s bezpečnostními orgány zemí severní a subsaharské Afriky či vyšší finanční podporou pro unijní mise v Africe. Berlín také navrhl rychlejší a efektivnější vracení migrantů, kteří nemají v Evropě na azyl nárok, jež také podporuje většina členských zemí.
„Chceme kontroly a vracení už na vnějších hranicích EU, které umožní výrazně snížit počet migrantů, jež by si mezi sebe členské země rozdělovaly,“ prohlásil Seehofer. Dodal, že možnost dohody na migrační reformě během německého předsednictví vidí optimisticky, i když bude její dosažení velmi obtížné.
