Ratifikaci dokumentu zatím z 27 členů EU nedokončily vedle Německa také Česká republika, Irsko a Polsko.
Průvodní zákony, které si v Německu červnovým rozhodnutím vymínil ústavní soud, už tento měsíc schválily obě parlamentní komory. Zákony mají posílit pravomoci národního parlamentu v evropských záležitostech.
Německá kancléřka Angela Merkelová označila Köhlerovo rozhodnutí za veliký úspěch. "Jsem velmi spokojená. Do lisabonské smlouvy jsem vložila hodně síly," prohlásila.
Ratifikace znamená více demokracie
Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier nazval chystanou ratifikaci "dalším důležitým krokem pro budoucnost Evropy". Doprovodné zákony podle něj znamenají v rámci evropské politiky "více demokracie a větší blízkost k občanům".
Německý ústavní soud dnes jako nepřípustnou zamítl stížnost někdejšího šéfa oceláren Thyssen Dietera Spethmanna proti doprovodným zákonům, napsala DPA.
Spethmann mimo jiné namítal, že odpovědnost Spolkového sněmu za převádění evropské legislativy do národního práva není dostatečně ošetřena. Podle soudu je ale evropská integrace v souladu s německou ústavou.
Pokud Köhler v pátek stvrdí lisabonskou smlouvu, učiní tak dva dny před nedělními celostátními volbami a krátce před klíčovým opakovaným referendem o smlouvě v Irsku.
Irové smlouvu už jednou loni odmítli, 2. října ale o ní budou hlasovat znovu. V Polsku se očekává dokončení ratifikace po případném schválení v Irsku.
V Česku parlament dokument schválil, ale prezident Václav Klaus čeká na případné vyjádření ústavního soudu, na který se chce obrátit skupina senátorů ODS koncem září.
