Zelení, kteří budou vedle sociálních demokratů (SPD) a liberálních Svobodných demokratů (FDP) třetí stranou takzvané semaforové koalice, v pondělí schválili koaliční dohodu. Hlasování se mohlo zúčastnit více než 120 tisíc členů strany, kteří měli na rozhodnutí týden. Nakonec se jich z vnitrostranického referenda zúčastnilo přes 71 tisíc a smlouvu podpořili většinou 86 procent hlasů.
Bezpečnost státu v rukách žen
Budoucí německý kancléř Olaf Scholz mezitím oznámil, kdo bude zastupovat ve vládě jeho SPD. Kromě něj budou sociálnědemokratický tým tvořit čtyři ženy a tři muži.
Olaf Scholz představoval nové ministry za SPD.
„To odpovídá přesně společnosti, v níž žijeme, kde představují muži a ženy polovinu obyvatelstva a kde by měly mít ženy i poloviční podíl na moci,“ řekl k tomu příští německý kancléř.
Scholz tak dostál svému slibu, který učinil hned po vyhraných volbách z konce září. Tehdy oznámil, že muži a ženy budou mít v jeho kabinetu rovné zastoupení.
Vůbec poprvé například budou ženám svěřeny dva silové resorty současně: novou ministryní obrany se stane dosavadní ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová, ministerstvo vnitra povede hesenská regionální politička Nancy Faeserová. „Bezpečnost leží v příští vládě v rukách silných žen,“ okomentoval svou volbu budoucí německý kancléř.
Přesto ale největší pozornost vyvolala nominace příštího ministra zdravotnictví. Jím se má stát odborník SPD na zdravotnictví Karl Lauterbach. Vystudovaný lékař a epidemiolog, který v minulosti mimo jiné působil na americké Harvardově univerzitě, se stal během uplynulých měsíců poznamenaných pandemií jednou z nejznámějších tváří německého veřejného prostoru.
„Nedá se to říct jinak, než že většina občanů této země si přála, aby se stal příštím ministrem zdravotnictví někdo z oboru, který to bude umět. A aby to byl Karl Lauterbach,“ uvedl Scholz.
Loučení s Merkelovou. Vojáci zahráli končící kancléřce východoněmecký hit |
Lauterbach nevynechal prakticky žádnou televizní talkshow. Kromě toho byl aktivní i na sociálních sítích. Na Twitteru zveřejňoval nejenom své vlastní pohledy na pandemickou situaci, ale citoval i výsledky vědeckých studií. Ve všech dosavadních pandemických vlnách patřil vždy k obhájcům co nejtvrdšího přístupu. Jedině přísné lockdowny mohou podle něj zlomit aktuální krizi. Pravidelně také varoval před rostoucím počtem nakažených a s tím spojenými riziky pro fungování zdravotnického systému.
I když Lauterbach zpravidla nebývá „poslem dobrých zpráv“, přesto je jeho popularita značná. Podle šetření agentury Civey si přálo 59 procent Němců, aby stanul v čele ministerstva zdravotnictví. Když se proto v minulých dnech objevily spekulace, že Scholz byl mohl pověřit vedením ministerstva někoho jiného, začal se na Twitteru šířit hashtag #wirwollenkarl (v překladu: chcemekarla).
„Chceme Karla“
„Lidé ho buď milují, nebo ho nenávidí, tam není žádná šedá zóna,“ cituje týdeník Die Zeit pod příslibe
m anonymity člena vedení SPD. Platí to i pro jeho vlastní stranu, kde mnoha funkcionářům vadí nejen Lauterbachova častá televizní vystoupení. Leckomu také šlo proti srsti, že byl kdysi členem křesťanských demokratů (CDU). Před letošními volbami ho proto strana odsunula až na nevolitelné 23. místo kandidátky.
Do parlamentu se znovu dostal jen díky tomu, že vyhrál svůj jednomandátový obvod zahrnující Leverkusen a část Kolína nad Rýnem. Od vypuknutí pandemie je adresátem řady výhružných mailů a textových zpráv. Od okamžiku, kdy neznámý pachatel v centru Kolína poničil jeho soukromé auto, má policejní ochranu.
Lauterbach podporuje zavedení očkovací povinnosti. Bez ní prý nelze koronavirovou pandemii zvládnout. V minulosti odmítal omezování lékařské péče a rušení nemocničních lůžek z důvodu úspor. I po své pondělní nominaci ohlásil, že jeho hlavním cílem bude posílení zdravotnictví, aby do budoucnu dokázalo lépe čelit podobným krizím, jakou představuje aktuální pandemie.
Dnes chtějí SPD, Zelení a liberálové společný politický projekt zpečetit podpisem koaliční dohody. Zítra by měl Spolkový sněm zvolit Olafa Scholze novým německým kancléřem. Vedení vlády převezme po Angele Merkelová, která byla kancléřkou šestnáct let a před letošními volbami ohlásila odchod z politiky. Ve středu se pak ujmou úřadů i noví členové vlády.
