Porota vybírala z deseti slov, která v uplynulých měsících byla dominantní ve veřejné diskuzi, a tak se podílela na tom, jak se letošní rok zapíše do historie.
„Seznam odráží realitu a ta realita je dost temná,“ uvedla Andrea Ewelsová z GfdS. Německá společnost se podle ní od roku 2020 nachází v „krizovém modu“ vzhledem k pandemii covidu-19, ruskému vpádu na Ukrajinu, energetické krizi, špatné situaci v německém vzdělávacím systému i vzhledem k útoku radikálů z Hamásu na Izrael.
„Výjimečný stav se stal v Německu trvalým stavem,“ podotkla Ewelsová. Dodala, že to v lidech vyvolává strach, nejistotu, bezmoc. „Tyto pocity ovládají každodennost a neví se, co ještě přijde,“ uvedla. Pro veřejnou debatu v Německu byly letos významné také výrazy „boom umělé inteligence“ nebo „hybridní způsob vedení války“.
Porota návrhy na slova roku dostává od médií, se svým příspěvkem se na ni ale může obrátit každý. Společnost pro německý jazyk podotkla, že není klíčové, jak často se některý výraz vyskytoval, ale spíše to, jaký měl význam ve veřejné debatě.
Loňským slovem roku byl výraz Zeitenwende, který znamená změnu doby či dějinný obrat. Toto slovo často používal kancléř Olaf Scholz, když hovořil o ruském vojenském vpádu na Ukrajinu a jeho následcích.
Společnost pro německý jazyk slovo, které daný rok symbolizuje, vyhlásila poprvé v roce 1971, o šest let později se z toho stala tradice.
