Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

‚Nepřišlo mi správné sedět doma.’ Příběh britského farmáře, který se vydal bojovat proti IS

Svět

  6:00
ALEPPO/READING - Deanovi Carlu Evansovi bylo 22 let, když padl v přední linii v boji s Islámským státem. Mladičký farmář původem z anglického Readingu se přitom do Sýrie vydal bez výcviku a zkušeností. Provázelo ho jen silné přesvědčení stát se konečně vojákem a pomoci zabránit šíření teroru, který rozsévá samozvaný Islámský stát.

Dean Carl Evans se stal jedním z dobrovolníků v boji proti Islámskému státu. Padl v přední linii na konci července. foto: Youtube.comReprofoto

Ten sen v něm byl odjakživa. Ostatně měl k němu i dobrý vzor - svého otce, vojáka. Deanovi ale připojit se k armádě nebylo dáno. Odmítli ho, protože měl astma.

Britská školačka, jež utekla k IS, zemřela v Sýrii. Bylo jí šestnáct let

Přesvědčení splnit si svůj sen to v něm ale neoslabilo, naopak - zatímco obdělával půdu a brázdil traktorem po svých polích na anglickém venkově, rostla v něm touha vypravit se do bojové linie. Povědomí o tom, co se ve světě děje, mu také vytyčilo nepřítele - samozvaný Islámský stát, jinými slovy také Daeš.

„Nepodnítil mě nějaký specifický incident - ale fakt, že lidé sem přicházejí, protože potřebují pomoc. Nepřišlo mi správné, že si tady žiju svůj pohodlný život, když můžu být tam,“ osvětloval později svou motivaci.

Padlo tedy rozhodnutí vydat se do Sýrie. Poté, co se dozvěděl o bojových kurdských jednotkách, které proti IS válčí, přidal se k nim. Do Sýrie se dostal přes Turecko, na severu země zmítané občanskou válkou pak započal svůj trénink. Do válečné vřavy jej vyslali již o tři týdny později.

Tam se kromě každodenního nebezpečí smrti vyrovnával i s tak obyčejnými věcmi, jako je stesk po domově nebo nedostatek elektřiny. Temné večery si krátil povídáním a hraním baseballu.

Jak ale přiznal, spoustu věcí přehodnotil. „Doma máte spoustu starostí, staráte se o auto, o peníze, o sociální věci, ale tady na tom nezáleží. Tady máte jen jeden cíl, kteří všichni sdílejí - porazit Daeš,“ svěřil se Dean krátce po svém odchodu do Sýrie v rozhovoru, jehož části publikoval The Observer.

V Sýrii bojoval pod rouškou anonymity, pro případ, že by se rozhodl vrátit zpátky do Anglie. To mu ostatně nebylo zapovězeno, podle svých slov chtěl ale zůstat tak dlouho, jak jen to bude možné.

Zůstal nakonec až do 21. července, kdy si jej našla kulka vypálená příslušníkem Islámského státu. Zraněného Deana se ještě pokusila zachránit jedna z Kurdek, před raketové střelou je však mohla ubránit stěží. Zahynuli oba. Stalo se tak ve městě Manbidž poblíž hranic s Tureckem.

Celou dobu svého působení u kurdských milic měl přitom Dean strach z jediného - z Islámského státu. „Ano, mám strach z Daeše, ale nemám strach z umírání,“ řekl.

„Očividně byl odhodlaný něco dělat ve válečných liniích,“ uvedl jeho otec v rozhovoru pro televizi iTV, když se o smrti svého syna dozvěděl. „Cítím, že si myslel, že tímto způsobem se dostane armádě nejblíže, protože takto nepotřeboval lékařskou prohlídku.“

Že se jeho syn nachází na frontových liniích po boku Kurdů a bojuje společně s nimi proti Islámskému státu, netušil. „Kdybych ale věděl, že je v Sýrii, pokusil bych se ho zastavit,“ lituje zpětně.

Autor: