Všeobecně se soudí, že venezuelský vůdce Hugo Chávez, který za zvolení své země do rady lobboval plných osm měsíců (během tohoto období navštívil přes deset zemí na čtyřech kontinentech) utrpěl hořkou porážku. Chávez sebejistě prohlašoval, že „vítězství Venezuely potvrdí celosvětovou opozici vůči dominantním Spojeným státům“.
Dvojsečná podpora
„Je to okamžik izolace Venezuely na mezinárodní scéně. Demokratické země v Latinské Americe se spojily proti militantnímu tónu Venezuely,“ citoval list The New York Times bývalého venezuelského velvyslance při OSN Milose Alcalayho. Ten se svého postu vzdal v roce 2004 s tím, že Chávezova vláda porušuje demokratické principy.
Ani Washington ale se svým hráčem neuspěl. Guatemala, kterou Američané prosazovali, sice až na jedno vyhrála všechna kola volby, ale potřebnou dvoutřetinovou většinu nikdy nezískala. Mnohým diplomatům vadil někdy prý až nevybíravý nátlak USA. Ostatně šéf guatemalské diplomacie Gert Rosenthal americkou podporu označil za „dvojsečnou“.
„Svým způsobem nám to (americká podpora) uškodilo,“ pronesl včera před novináři Rosenthal. Zklamaní Guatemalci poznamenali, že na křeslo v Radě bezpečnosti mohou počkat dalších pět let. „Čekáme již 61 let, takže pět let navíc nám neublíží,“ řekl Rosenthal.
Venezuela stejně jako Spojené státy si neúspěch nepřipouštějí. Hugo Chávez může poukázat na fakt, že se „třetí svět“ postavil USA tím, že zabránil, aby americký kandidát křeslo získal.
Američané i přes opětovné zjištění, že jejich země není v OSN populární, mohou být rovněž spokojeni - levicový revolucionář Chávez nebude moci blokovat americké návrhy v Radě bezpečnosti a významně ovlivňovat světové dění. S Panamou budou jednání snazší, protože s USA udržuje přátelské vztahy. Ty Panamci mají i s většinou zemí Latinské Ameriky včetně Venezuely.
Historie se opakuje
„Panama je Venezuele z historického hlediska velmi blízká. Je ale vítána na obou pólech našeho kontinentu. Je to země, která spojuje Střední a Jižní Ameriku,“ řekl Rosenthal. Venezuelský ministr zahraničí Nicolas Maduro k roli Panamy řekl: „Shodli jsem se na její roli ze zeměpisného i politického hlediska“.
Kandidaturu Panamy budou muset ještě potvrdit státy Latinské Ameriky a karibské oblasti. Poté dojde ke hlasování ve Valném shromáždění. Očekává se ale, že půjde o formalitu a diplomatická bitva, která začala 16. října, tak skončí.
Rekord v délce hlasování drží Kuba s Kolumbií, které se v roce 1979 utkaly ve 154 kolech. I tehdy se obě strany dohodly na kompromisu a křeslo přisoudily Mexiku. Kubánsko-kolumbijský pat tehdy vycházel z podobných příčin - na jedné straně tu totiž byla americká lobby a na druhé levicový radikál. Tehdy jím byl kubánský vůdce Fidel Castro.
