1. Původ nemoci
Některé formy koronavirů vyvolávají rýmu. Mají však na svědomí i nebezpečné epidemie – SARS v letech 2002 a 2003 a MERS z roku 2012. A těmto dvěma je podobný i nový koronavirus 2019-nCoV. Také vyvolává kašel, potíže s dýcháním, horečku a pak zánět plic. Proti zmíněným virům neexistuje lék, který by se nyní dal využít.
Nový virus se podle nynější nejuznávanější hypotézy vyvinul v tělech netopýrů, pak se pravděpodobně nakazilo jiné, dosud neidentifikované zvíře a od něj lidé. Nákaza zřejmě vzešla z potravinového tržiště ve městě Wu-chan. Zdravotnické úřady je okamžitě vyklidily a dezinfikovaly, takže není jasné, od kterých zvířat nákaza vzešla, a lidé by k nim proto měli přistupovat obezřetně.
2. Nebezpečnost
Virus 2019-nCoV se přenáší nejen ze zvířete na člověka, ale také přímo mezi lidmi, což je významný faktor ovlivňující možný rozsah epidemie. Druhým rizikovým faktorem je, že nakažený člověk zřejmě dokáže šířit infekci na jiné ještě v inkubační době, tedy dříve, než se na něm projeví příznaky onemocnění a mohl by být izolován. Uvedl to čínský ministr zdravotnictví Ma Siao-wej.
Zdravotnická data se liší v odhadech, kolik lidí dokáže jeden infikovaný člověk nakazit. Některé zdroje uvádějí číslo kolem 1,5, jiné až 3,5. V každém případě to znamená, že nemoc se v tuto chvíli lavinovitě šíří.
Příbuzná epidemie SARS nakazila 8000 osob a z nich 800 zabila. MERS způsobil onemocnění 1250 lidí, zemřelo jich přes 450. Ve skutečnosti byl počet onemocnění i úmrtí vyšší, protože statistiky nikdy nepodchytí všechny případy. Směrodatná je však letalita (smrtnost) – jaký podíl zasažených zemřel. U SARS je to tedy desetina, u MERS třetina. U nového koronaviru se zatím smrtnost odhaduje na dvě až tři procenta, tedy méně, ale pořád vysoko.
3. Izolace
V první fázi šíření nové infekce existuje jen jeden účinný prostředek na její zastavení – karanténa. „Bez drakonických opatření omezujících pohyb obyvatelstva je šíření epidemie nevyhnutelné,“ hodnotí například epidemiolog Gabriel Leung z Hongkongské univerzity.
To se děje. Do karantény se dostávají nejenom nemocní, ale i město Wu-chan, odříznuté od světa, a vlastně celá Čína, protože možnost lidí cestovat do zahraničí je stále menší vzhledem k rušení letů, pozastavení vydávání víz i uzavírání některých hranic.
4. Lék
Proti nemoci neexistuje lék. U nemocných tedy lékaři jen mírní příznaky, jako je horečka, a čekají, jestli se pacientův organismus dokáže sám uzdravit. Takto odezněly i epidemie SARS a MERS.
„Problém s léky proti takovýmto virům je, že než se stačí vhodná látka objevit a připravit, už tu není žádný pacient,“ hodnotí profesor Rolf Hilgenfeld z univerzity v německém Lübecku. Podařilo se mu vyvinout látku účinnou proti virům SARS i MERS – ale jen v tkáňové kultuře… Nyní by chtěl odcestovat do Wu-chanu, aby látku vyzkoušel.
Čínští odborníci z Národního výzkumného centra pro léky v Pekingu oznámili, že chtějí vyvinout látku, jež by blokovala místa, kudy se virus dostává do buňky. Jsou však na začátku. Čínské zdravotní úřady také sdělily, že zkusí, jestli na 2019-nCoV nebude třeba zabírat některý z už existujících léků proti jiným virům.
5. Očkování
Nejdůležitější pro zastavení epidemie je preventivní očkování. Dnes se vakcína obvykle připravuje z některé méně nebezpečné části viru. Imunitní systém v těle na ni zareaguje a vytvoří protilátky účinné při skutečné nákaze. To vše vyžaduje měsíce i roky času a někdy se nepodaří vakcína vůbec připravit (ani po čtyřiceti letech výzkumů neexistuje například vakcína proti viru HIV).
Na vakcíně proti novému koronaviru pracují vědecké ústavy v Austrálii, farmaceutické společnosti Johnson & Johnson, Moderna Therapeutics a Inovio Pharmaceuticals. I tady platí, že než bude vhodná látka v laboratoři připravena, může už být po epidemii, takže ani nepůjde vyzkoušet její účinnost.
