O celých 18 procent vzrostl za uplynulých devět měsíců počet lidí, kteří by rádi viděli Vladimira Putina v prezidentské funkci i po roce 2008. Jde o nevídaný nárůst příznivců změny ústavy - ta současná totiž nepřipouští, aby stejný člověk stál v čele státu po více než dvě volební období. Jak ukázaly průzkumy veřejného mínění, úpravu hlavního zákona země si nyní přeje 60 procent Rusů.
O oddanosti současné hlavě státu svědčí i to, že pokud Putin odmítne potřetí kandidovat, většina Rusů bude hlasovat za toho kandidáta, kterého jim doporučí. Takových „následníků“ je na ruské předvolební scéně několik. Poslední výzkumy prestižní firmy Levada-centr ukazují, že nejperspektivnější je první vicepremiér Dmitrij Medveděv - dnes by ho volilo přes 10 procent občanů.
Koho si Putin vybere, toho veřejnost podpoří
Experti tvrdí, že pokud by se Vladimir Putin vyslovil pro bývalého šéfa své kanceláře Medveděva, jeho podpora by ihned vzrostla na 60 procent. Zato podle sociologů druhý v pořadí - nacionalistický poslanec a vůdce Liberálně/demokratické strany Vladimir Žirinovskij - v Kremlu oblíben není.
Jestliže Žirinovskij na podporu Putina spoléhat nemůže, třetí nejpravděpodobnější prezident, ministr obrany Sergej Ivanov, by se Putinovým následníkem stát mohl, pokud v Kremlu zvítězí klan důstojníků KGB nad liberály podporujícími Medveděva.
Putin se ovšem ještě k osobě následníka nevyslovil. Jakmile by jednomu z nich dal přednost, popřípadě si vybral někoho třetího, veřejné mínění se okamžitě přizpůsobí přání prezidenta. Zatím je díky mlčení prezidenta veřejnost dezorientovaná - 18 procent by hlasovalo proti všem kandidátům, pokud by mezi nimi nebyl Putin, 18 procent by nešlo k urnám vůbec a 25 procent ještě neví, co dělat. Vladimir Putin je tedy určující pro budoucnost Ruska, ať už se příštích voleb zúčastní jako kandidát, nebo jako panovník, který předává žezlo vyvolenému následníkovi.
Putin v posledních dvou letech opakovaně prohlásil, že potřetí za sebou kandidovat nebude. Připustil pouze možnost své kandidatury s přestávkou v roce 2012, což ústava nezakazuje.
Proces změny ústavy by byl složitý a dlouhý
Podle sociologů si ale většina lidí myslí, že Putin své rozhodnutí na poslední chvíli ještě změní, protože se nedokáže vzdát obrovské moci, kterou má nyní v rukou.
V posledním týdnu zesílily snahy o provedení referenda o změně ústavy tak, aby Putin mohl znovu kandidovat. Nejznámější iniciativou je tzv. Severoosetinská, za níž stojí občanské hnutí Porozumění a stabilita ze Severní Osetie. Jak včera ale prohlásil předseda ruské Ústřední volební komise Alexandr Vešňakov, proces změny ústavy je tak složitý, že ho zřejmě nebude možné završit do prezidentských voleb v roce 2008.
Experti ale přesto nevylučují další možné scénáře, které by Putinovi umožnily zůstat u moci. Jde například o nejrůznější výjimečné situace, jako je vypuknutí nové války na Severním Kavkaze, velké teroristické útoky, ale i vytvoření nového státu spojením Ruska a Běloruska, a tedy i vznik nové prezidentské funkce.
