Lidovky.cz: Zahájíme dialog s vládou, oznámili protestující (více čtěte ZDE). Ve světle nadcházejících jednání aktivisté z ulic Hongkongu mizí a zdá se, že život v centru města se pomalu vrací do běžných kolejí . Není to však jen klid před bouří?
To záleží na dalším vývoji. Je třeba si uvědomit, že demonstranti v důsledku protestují proti Stálému výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců v Pekingu, který je daleko. Dialog ovšem nepovedou s ním, ale s hongkongskou správou, a je otázka, do jaké míry bude výsledek jednání pro Čínu směrodatný. V souvislosti s děním v Hongkongu se často objevuje připomínka Pekingského jara, ale je třeba říci, že Central není Náměstí Nebeského klidu. Brutální zásah proti demonstrantům je to poslední, o čem by čínská vláda uvažovala, neboť by to poškodilo pracně budovaný obraz Číny v zahraničí. Ačkoliv se zdá, že je netrpělivá, ve skutečnosti vyčkává a odpovědnost ponechává v rukou hongkongské exekutivy. To neznamená, že nevyvíjí jisté tlaky, aby si Hongkong pospíšil s vyřešením obtížné situace, což by mohlo eventuálně vyústit v nějaký násilný zákrok. Ten by ovšem pravděpodobně provedla hongkongská policie a čínské ústředí by si nad ním mohlo umýt ruce. Jinými slovy: ať už bude scénář jakýkoli, vláda se bude snažit, aby z toho vyšla s čistým štítem. Pokud tam tedy nepošle armádu, čímž by ale zasáhl do autonomie Hongkongu: armáda primárně slouží jako ochrana před vnějším nebezpečím, zatímco v tomto případě by se jednalo o ochranu veřejné bezpečnosti, a ta je plně v jurisdikci Hongkongu.
LIDOVKY.CZ K DĚNÍ V HONGKONGU: |
Lidovky.cz: Co když jednání selžou a protestující chytí druhý dech? Nezmění vláda svou taktiku? Jaké možnosti by se jí v tom případě nabízely?
Už na začátku 80. let, kdy se o budoucnosti Hongkongu začalo intenzivně diskutovat, nebyl kladen důraz na otázku lidských práv a Británie se spíše snažila zabezpečit, aby nedošlo k zavedení socialistického zřízení a oblast i pod čínskou správou nadále fungovala jako ekonomické a finanční centrum, na kapitalistických principech. Na zájmech podnikatelské sféry je koneckonců postaven i Základní zákon. (Dokument suplující ústavu Hongkongu. Čínská lidová republika jej schválila v roce 1990, v platnost vstoupil 1. 7. 1997, kdy Hongkong přešel pod správu Čínské lidové republiky, pozn. red.) Hongkongský parlament má 70 křesel, ale voliči rozhodují o obsazení 40 křesel, zbytek postů je volen zájmovými skupinami - tedy především podnikateli, kterým je jasné, že potřebují mít s Čínou dobré vztahy, jinak by mohli ohrozit své zisky. Navíc podle Základního zákona schvaluje veškeré vysoké funkce Všečínské shromáždění lidových zástupců (legislativní orgán ČLR , pozn. red.). Prostřednictvím těchto skupin má Peking v Hongkongu hájení svých zájmů zajištěné.
ČTĚTE TAKÉ: |
Lidovky.cz: A propaganda, tradiční zbraň autoritářských režimů?
Informační kampaň prosazující oficiální doktrínu jednoty čínského národa je ve vnitřní Číně samozřejmě v plném proudu, což samozřejmě ovlivňuje místní novináře a témata o kterých píší. Ale tuto kampaň neodstartoval Hongkong: dlouhodobě se zdůrazňuje jednotná Čína zahrnující Tchaj-wan, Tibet atd. Situace v samotném Hongkongu je jiná a v tomto ohledu dost zajímavá. Na jeho území se totiž uchýlili mnozí zahraniční novináři, kteří byli ve vnitřní Číně pod značným tlakem. I díky tomu je mediální prostředí v Hongkongu rozmanité a svobodné.
Boj za demokracii objektivem Čecha. Filmař a cestovatel Rudolf Havlík nafotil v ulicích studenty okupovaného Hongkongu pozoruhodnou sérii černobílých fotografií, kterou serveru Lidovky.cz exkluzivně poskytl a doprovodil každou z nich svým komentářem. Snímky zachycují atmosféru minulého víkendu, kdy policie rozháněla desítky tisíc mladých demonstrantů salvami slzného plynu.
    |
Lidovky.cz: Vraťme se k jednání demonstrantů s hongkongskou exekutivou. Ta svolila k dialogu, bude však stejně ochotná i k ústupkům? Nebo se aktivisté bouřili zbytečně?
Domnívám se, že jestli vyjednávání vyústí v nějaké změny, budou jen kosmetické. Na první pohled mohou vypadat efektivně, ale ke skutečným změnám nejspíše nedojde. Jak už jsem uvedl, partnerem dialogu by mělo být vlastně čínské vedení, to však není zvyklé na demokratickou diskusi a v zásadě mu jde jen o to, aby byl zabezpečen stabilní Hongkong. To, aby demonstranti dosáhli něčeho hmatatelného, zkrátka není na pořadu dne. Nehledě na to, že i samotní protestující dříve či později nejspíše ztratí energii a zájem o stávkování opadne - potřebují jídlo, na které si budou muset nějak vydělat. Ekonomický diktát je neúprosný. A zatímco v případě Tchaj-wanu a tamního slunečnicového hnutí (občanské protesty proti obchodní dohodě mezi Tchaj-pejí a Pekingem, pozn. red.) můžeme hovořit o úspěchu, Hongkong bude pravděpodobně jiný příběh. I z toho důvodu, že ve vládě i legislativním aparátu převažuje podnikatelská třída, jejíž prioritou, jak už jsem podotýkal, nejsou lidská práva, ale peníze.
Demonstrantka k vyjednávání„Dialog je plánován jako otevřený, to znamená, že na jednání budou mít přístup jak média, tak veřejnost. Obě strany se také shodly, že vláda splní veškeré dohody, kterých dosáhneme. Další detaily, jako místo setkání a konkrétní body jednání, zatím neznám,“ řekla serveru Lidovky.cz jedna z demonstrantek Aureole Shum (rozhovor o jejích zážitcích z přední linie protestů a zásahu pořádkové policie proti demonstrantům si můžete přečíst ZDE).  „A výsledek? Já osobně, v souladu s názorem většiny protestujících, nevěřím, že nám vláda dá všechno, co chceme, tedy hlavně všeobecné volební právo. Ale očekáváme aspoň nějaké změny, například stažení stávajícího návrhu (kádrování kanditátů na post předsedy výkonné rady, pozn. red.) a znovuotevření debaty o volební reformě,“ doufá Aureole. |
Lidovky.cz: Ohrožuje prodemokratické hnutí v Hongkongu moc režimu ve vnitřní Číně?
Hongkong není pro čínskou vládu jediná komplikace. S demonstracemi se potýká i na pevnině, i když tam lidé protestují spíše z jiných důvodů, nejčastěji kvůli zkorumpované lokální moci nebo nevyhovujícím životním podmínkám. Navíc tu máme napětí v Tibetu a v poslední době především v Sin-ťiangu, leitmotiv Tchaj-wanu... Za současného prezidenta Si Ťin-pchinga posílila vláda svou centralizační politiku. Vidět, co čínský režim nejvíce tíží ve vztahu k zahraničí, lze mimochodem v textu dohody, kterou před několika měsíci podepsal náš ministr zahraničí Zaorálek. Dříve se v podobných dokumentech uvádělo, že nedělitelnou součástí Číny je Tchaj-wan, nyní byl akcentován Tibet. Prodemokratické hnutí v Hongkongu režim pochopitelně nese nelibě, protože kdyby se rozšířilo do vnitřní Číny, hrozí dalšími občanskými protesty a destabilizací.
PSALI JSME: |
Lidovky.cz: Hongkong ovšem separatistické tendence nejeví...
Ano, obyvatelé Hongkongu nejsou z nadvlády Pekingu nadšení, ale přece jen se považují za součást Číny. Nechtějí politickou nezávislost, ale autonomii. A to i navzdory tomu, že někteří závidí Tchaj-wanu jeho vůči Číně mnohem nezávislejší postavení. Každopádně čínské vedení je v poslední době velice citlivé na projevy separatismu. Nejen kvůli tomu, co se děje v samotné Číně, ale znepokojuje ho rovněž celosvětové dění v posledních letech. Před očima má jasmínovou revoluci, arabské jaro, dění v Katalánsku, ve Skotsku. A pak samozřejmě Krym, to je dost zajímavý moment. Jaký postoj mohla Čína zaujmout k jeho anexi? Kdyby souhlasila s Ruskem, tak by tím Tchajwancům v podstatě vzkázala, že referendum o nezávislosti si klidně mohou uspořádat i oni. Pokud by postup Moskvy odsoudila, postavila by se proti svému taktickému partnerovi. Takže oficiální stanovisko je nicneříkající.
Hongkongský byznysmen na cestě do práce.
Lidovky.cz: Jenže Hongkong není Krym...
Budoucnost se odhaduje obtížně. Nicméně domnívám se, že režim se k násilnému zásahu neuchýlí a protesty postupně odezní. Nechci popírat sílu a ideály studentského hnutí, ale měli bychom si přiznat, že Číně vládne pragmatismus a v čele Hongkongu nestojí studenti, ale politici a hlavně obchodníci. A pro ty nejsou zásadní ideály, ale stabilita a dobré vztahy s Pekingem.
ŠTĚPÁN PAVLÍK Štěpán Pavlík je sinolog, tlumočník a překladatel. V současné době působí na Ústavu Dálného východu FF UK v Praze na pozici asistenta se zaměřením na moderní čínský jazyk. |
