Do rozhodujícího primárkového „superúterý“ za týden vstoupí Barack Obama jako nejsilnější kandidát demokratických primárek. V sobotu naprosto s přehledem porazil Hillary Clintonovou v Jižní Karolíně a po čtyřech dosavadních soubojích má nejvíc delegátů, kteří v srpnu rozhodnou o tom, který demokrat se bude letos ucházet o Bílý dům.
„Lidé v Jižní Karolíně dnes všem cynikům, kteří považovali to, co začalo na sněhu v Iowě, za pouhou iluzi, pověděli zcela jiný příběh,“ prohlásil Obama v Columbii, hlavním městě Jižní Karolíny. Obama před stovkami příznivců prezentoval souboj s Hillary Clintonovou jako „minulost proti budoucnosti“ a zdůrazňoval, že se mu podařilo získat podporu u rozličných skupin obyvatelstva, ne jen u jeho černošské části.
Výsledky hlasování v Jižní Karolíně ovšem potvrdily značné rozdíly mezi tím, jak hlasují mladí a staří, černoši a běloši, ženy a muži. Víc než polovinu ze 530 000 voličů v demokratických primárkách tvořili Afroameričané a ti podpořili Obamu. Clintonová u nich jen „paběrkovala“ a získala jen necelou pětinu jejich hlasů. U jihokarolínských bělochů se situace obrátila a Obama oslovil jen 24% z nich, zbylých 76% procent si rozdělili Clintonová a John Edwards. Z výsledků podrobných dotazníků se také dá vytvořit profil většinových voličů obou hlavních kandidátů: mladí černoši v drtivě většině podporují Obamu. Starší bělošky tvoří voličskou základnu Clintonové. Stejně tak se dá říct, že Obama má na své straně spíš lidi do 30 let a Clintonová zase důchodce.
Jižní Karolína však s mizivou hispánskou komunitou není zrovna reprezentativním vzorkem americké populace. Už příští úterý se ale bude v primárkách rozhodovat mimo jiné v Kalifornii a New Yorku, kde hlasy Hispánců do konečného výsledku výrazně promluví. A v Nevadě už Hispánci ukázali, že černocha v Bílém domě zatím prostě nechtějí.
Pro Obamu proto podle analytiků může být vítězství v Jižní Karolíně vítanou vzpruhou, ale v lepším případě se mu jen podařilo souboj s Clintonovou vyrovnat. Není-li Clintonová díky vedení v průzkumech v největších státech stále ještě favoritkou.
Po vyhrocené rétorice v závěru kampaně v Jižní Karolíně volili včera Bill i Hillary Clintonovi mírnější slova. Oba Obamovi popřáli k vítězství, exprezident ovšem neopomněl připomenout, že i poslední černošský prezidentský kandidát Jesse Jackson v letech 1984 a 1988 v Jižní Karolíně vyhrál a nakonec mu to nebylo k ničemu. A právě tak by štáb Clintonové chtěl, aby voliči Obamu vnímali – jako kandidáta „černé“ Ameriky. Sám Obama aspiruje na nálepku „postrasového“ kandidáta, protože ví, že jen hlasy Afroameričanů na zvolení prezidentem USA nestačí. Z ohlasů v Jižní Karolíně vyplývá, že má šanci. Podle deníku The New York Times by ho jako kandidáta eventuálně bralo i 70 procent bělochů.
„Lidé v Jižní Karolíně dnes všem cynikům, kteří považovali to, co začalo na sněhu v Iowě, za pouhou iluzi, pověděli zcela jiný příběh,“ prohlásil Obama v Columbii, hlavním městě Jižní Karolíny. Obama před stovkami příznivců prezentoval souboj s Hillary Clintonovou jako „minulost proti budoucnosti“ a zdůrazňoval, že se mu podařilo získat podporu u rozličných skupin obyvatelstva, ne jen u jeho černošské části.
Výsledky hlasování v Jižní Karolíně ovšem potvrdily značné rozdíly mezi tím, jak hlasují mladí a staří, černoši a běloši, ženy a muži. Víc než polovinu ze 530 000 voličů v demokratických primárkách tvořili Afroameričané a ti podpořili Obamu. Clintonová u nich jen „paběrkovala“ a získala jen necelou pětinu jejich hlasů. U jihokarolínských bělochů se situace obrátila a Obama oslovil jen 24% z nich, zbylých 76% procent si rozdělili Clintonová a John Edwards. Z výsledků podrobných dotazníků se také dá vytvořit profil většinových voličů obou hlavních kandidátů: mladí černoši v drtivě většině podporují Obamu. Starší bělošky tvoří voličskou základnu Clintonové. Stejně tak se dá říct, že Obama má na své straně spíš lidi do 30 let a Clintonová zase důchodce.
Jižní Karolína však s mizivou hispánskou komunitou není zrovna reprezentativním vzorkem americké populace. Už příští úterý se ale bude v primárkách rozhodovat mimo jiné v Kalifornii a New Yorku, kde hlasy Hispánců do konečného výsledku výrazně promluví. A v Nevadě už Hispánci ukázali, že černocha v Bílém domě zatím prostě nechtějí.
Pro Obamu proto podle analytiků může být vítězství v Jižní Karolíně vítanou vzpruhou, ale v lepším případě se mu jen podařilo souboj s Clintonovou vyrovnat. Není-li Clintonová díky vedení v průzkumech v největších státech stále ještě favoritkou.
Po vyhrocené rétorice v závěru kampaně v Jižní Karolíně volili včera Bill i Hillary Clintonovi mírnější slova. Oba Obamovi popřáli k vítězství, exprezident ovšem neopomněl připomenout, že i poslední černošský prezidentský kandidát Jesse Jackson v letech 1984 a 1988 v Jižní Karolíně vyhrál a nakonec mu to nebylo k ničemu. A právě tak by štáb Clintonové chtěl, aby voliči Obamu vnímali – jako kandidáta „černé“ Ameriky. Sám Obama aspiruje na nálepku „postrasového“ kandidáta, protože ví, že jen hlasy Afroameričanů na zvolení prezidentem USA nestačí. Z ohlasů v Jižní Karolíně vyplývá, že má šanci. Podle deníku The New York Times by ho jako kandidáta eventuálně bralo i 70 procent bělochů.
