Nový skandál začal podle konzervativních komentátorů ještě v době, kdy byl v úřadu dosluhující prezident Obama. Přesto, že jeho jméno dominuje názvu aféry, většina událostí se točí kolem někoho jiného – prvního poradce pro národní bezpečnost prezidenta Trumpa Michaela Flynna. A pro jejich pochopení je potřeba trocha kontextu.
Trumpův exporadce Flynn se přiznal, že záměrně lhal FBI o stycích s Rusy |
V prosinci roku 2016, měsíc před inaugurací Donalda Trumpa, uvalily Spojené státy pod vedením Baracka Obamy masivní sankce na Rusko. Podle zpravodajských služeb se totiž Moskva vměšovala do listopadových prezidentských voleb a ovlivňovala je skrze sociální sítě.
Budoucí poradce pro národní bezpečnost Flynn chtěl zabránit tomu, aby Rusko odpovědělo odvetnými sankcemi, a tak krátce po Vánocích několikrát hovořil s ruským velvyslancem Sergejem Kislyakem. Podle odposlechů CIA měl Flynn slíbit, že pokud Moskva nebude reagovat, Washington sankce zruší.
Začátkem roku 2017 však začal speciální tým FBI vyšetřovat, zda vedení prezidentské kampaně Donalda Trumpa nespolupracovalo s Ruskem na ovlivnění voleb. Při výpovědích ale Flynn udělal zásadní chybu a popíral, že by s ruským velvyslancem kdy probíral otázku sankcí nevěda, že zpravodajské služby jeho prosincové telefonáty zachytily. Poradce pro národní bezpečnost nakonec přišel o práci a následně na něj úřady podaly žalobu za lhaní FBI.
Obrat v přístupu ministerstva
Soudní proces s Flynnem se táhl několik let. Bývalý generál se snažil dosáhnout mimosoudního vyrovnání, a v jednu chvíli se dokonce mluvilo o možnosti prezidentské milosti. Minulý týden však přišel definitivní zvrat. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministra Williama Barra žalobu na bývalého poradce pro národní bezpečnost stáhlo prakticky bez udání důvodů. A spustilo tak lavinu událostí.
Michael Flynn při slyšení ve Washingtonu v roce 2014.
Jeden z prokurátorů, který se podílel na případu, rezignoval, podle deníku The Washington Post stovky zaměstnanců ministerstva spravedlnosti požadovaly okamžitou rezignaci Barra, jelikož šlo čistě o politicky motivovaný krok, a v pátek se ozval i bývalý prezident Barack Obama.
V USA je tradicí, že bývalé hlavy státu nekritizují své nástupce, dokud jsou ve funkci. Proto bylo překvapující, když Obama pro Yahoo News uvedl, že krok Trumpovy vlády považuje za „ohrožení vlády práva“.
Masivní odezva ze strany prezidenta Trumpa na sebe nenechala dlouho čekat. Šéf Bílého domu na svůj twitterový účet vypustil během neděle 126 tweetů kritizujících přechozí administrativu. Vládu Obamy Trump nazval „nejzkorumpovanější v historii“, Obamagate „nejhorším zločinem v historii“ a sdílel i článek z konzervativního serveru Federalist, na jehož základě vznikl nový narativ celého „skandálu“.
Jeho autorka Margot Clevelandová popisuje, jak bývalý šéf Bílého domu v posledních týdnech ve funkci zaúkoloval FBI a další agentury, aby sledovaly Trumpovy lidi (například Flynna), a zároveň, aby se o tom nikdo v Trumpově vládě nedozvěděl. Sám Trump dodal, že Obamova vláda sledovala Flynna čistě proto, že chtěla dostat na kolena jeho samotného. Bývalý generál si tak podle něj zaslouží být osvobozen, protože celý případ byl politicky vykonstruovaný.
Prezident však (zřejmě úmyslně) zapomíná, že vyšetřování bývalého poradce a dalších lidí z jeho okolí probíhalo i v době, kdy byl již u moci on. Zároveň fakt, že Flynna možná zpravodajci sledovali, nic nemění na tom, že generál lhal FBI.
Jen odvedení pozornosti?
Podle analytiků se Trump celou Obamagate snaží odvést pozornost od nezvládnutí koronavirové krize a špatného stavu americké ekonomiky. Jen za minulý týden se tři miliony Američanů staly nezaměstnanými a za osm týdnů je již bez práce šestatřicet milionů lidí.
Kritici zároveň upozorňují, že Trump hledá záminku k pošlapání odkazu Baracka Obamy i v rámci boje o znovuzvolení. V listopadových volbách se totiž proti Trumpovi postaví Obamův viceprezident Joe Biden, který podle Fox News o celém „spiknutí“ proti současné vládě věděl.
