Sunnitské město Fallúdža je symbolem odboje vůči Američanům. Během loňské ofenzivy zde zahynuly tisíce Iráčanů. Během následujících parlamentních lednových voleb, prvních po pádu Saddáma Husajna, pak Fallúdža připomínala město duchů. Zdejší sunnité odmítli hlasovat.
Zítra se budou volby ve Fallúdži, stejně jako v celém Iráku, konat znovu. Ovšem za výrazně jiné situace. Velké množství sunnitů, kteří jsou nejodbojnější iráckou skupinou, se totiž tentokrát rozhodlo k volebním urnám přijít. Masový bojkot se neopakuje.
Sunnité totiž zjevně nechtějí, aby parlamentu, který bude tentokrát u moci již čtyři roky, dominovali pouze šíité a Kurdové. Tedy skupiny obyvatel, kterým sunnité za Saddáma Husajna (mnohdy velmi tvrdou rukou) vládli.
Fallúdža - nazývaná „městem mešit“ - tak během letošní volební kampaně chvílemi připomínala volební bojiště. A to i v mešitách. Duchovní totiž často věřící upozorňovali, že hlasování je „náboženskou povinností“, a nepřímo je nabádali, komu mají dát hlas. „Považujte má slova za fatvu (náboženský edikt),“ říkal podle reportéra agentury AFP tisícovce věřících v jedné fallúdžské mešitě duchovní Abdul Satár Atáb.
Výzvy náboženských vůdců Zároveň jim nepřímo pohrozil: „Ti, kteří neuposlechnou, se budou zodpovídat před Bohem.“ Pozoruhodné je i to, že Atáb věřící nenabádal k tomu, aby za každou cenu volili lidi stejné víry, tedy sunnity.
Někteří povstalci v odbojné provincii Anbar, kde leží i Fallúdža, nyní dokonce tvrdili, že jsou ochotni bránit volební místnosti před útočníky napojenými na Abú Músu Zarkávího, který je považován za hlavního strůjce atentátů v Iráku a vůdce místní buňky Al Kajdy.
„Sunnité by měli jít volit, aby získali politický vliv. Připravili jsme letáky, které říkají Al Kajdě, že jestliže napadnou voliče, budou mít s námi co do činění,“ říkal například Alí Mahmúd z Fallúdži, který za Saddáma Husajna sloužil v armádě jako raketový specialista.
Situace před zítřejšími volbami tak ukázala, že dochází k odcizení mezi řadovými Saddámovými přívrženci a radikálními skupinami. Velkou měrou k tomu přispěli právě extremisté, kteří při svých útocích zabíjí již více Iráčanů než spojenců, čímž stále více ztrácí určité sympatie veřejnosti.
Možný úspěch sunnitů ve volbách však může přispět k určitému napětí s šíity, v Iráku většinovými. Jejich představitelé mají obavy, aby se po volbách nedostali na vysoké posty i bývalí pohlaváři Saddámovy strany Baas. Stejně tak se jim nelíbí, že sunnité by chtěli integrovat bývalé baasisty znovu do armády nebo že budou tlačit na rychlý odchod Američanů ze země.
Zítra se budou volby ve Fallúdži, stejně jako v celém Iráku, konat znovu. Ovšem za výrazně jiné situace. Velké množství sunnitů, kteří jsou nejodbojnější iráckou skupinou, se totiž tentokrát rozhodlo k volebním urnám přijít. Masový bojkot se neopakuje.
Sunnité totiž zjevně nechtějí, aby parlamentu, který bude tentokrát u moci již čtyři roky, dominovali pouze šíité a Kurdové. Tedy skupiny obyvatel, kterým sunnité za Saddáma Husajna (mnohdy velmi tvrdou rukou) vládli.
Fallúdža - nazývaná „městem mešit“ - tak během letošní volební kampaně chvílemi připomínala volební bojiště. A to i v mešitách. Duchovní totiž často věřící upozorňovali, že hlasování je „náboženskou povinností“, a nepřímo je nabádali, komu mají dát hlas. „Považujte má slova za fatvu (náboženský edikt),“ říkal podle reportéra agentury AFP tisícovce věřících v jedné fallúdžské mešitě duchovní Abdul Satár Atáb.
Výzvy náboženských vůdců Zároveň jim nepřímo pohrozil: „Ti, kteří neuposlechnou, se budou zodpovídat před Bohem.“ Pozoruhodné je i to, že Atáb věřící nenabádal k tomu, aby za každou cenu volili lidi stejné víry, tedy sunnity.
Někteří povstalci v odbojné provincii Anbar, kde leží i Fallúdža, nyní dokonce tvrdili, že jsou ochotni bránit volební místnosti před útočníky napojenými na Abú Músu Zarkávího, který je považován za hlavního strůjce atentátů v Iráku a vůdce místní buňky Al Kajdy.
„Sunnité by měli jít volit, aby získali politický vliv. Připravili jsme letáky, které říkají Al Kajdě, že jestliže napadnou voliče, budou mít s námi co do činění,“ říkal například Alí Mahmúd z Fallúdži, který za Saddáma Husajna sloužil v armádě jako raketový specialista.
Situace před zítřejšími volbami tak ukázala, že dochází k odcizení mezi řadovými Saddámovými přívrženci a radikálními skupinami. Velkou měrou k tomu přispěli právě extremisté, kteří při svých útocích zabíjí již více Iráčanů než spojenců, čímž stále více ztrácí určité sympatie veřejnosti.
Možný úspěch sunnitů ve volbách však může přispět k určitému napětí s šíity, v Iráku většinovými. Jejich představitelé mají obavy, aby se po volbách nedostali na vysoké posty i bývalí pohlaváři Saddámovy strany Baas. Stejně tak se jim nelíbí, že sunnité by chtěli integrovat bývalé baasisty znovu do armády nebo že budou tlačit na rychlý odchod Američanů ze země.
