USA chtějí umístit v Polsku základnu s deseti protiraketovými střelami a v Česku americký radar. Podle Washingtonu by tento protiraketový deštník měl být zaměřen proti hrozbám z Íránu a podobných zemí, Rusko jej však vnímá jako hrozbu a hrozí protiopatřeními.
"Než rozvinou systémy protiraketové obrany v Polsku a v Česku, naše letouny dálkového strategického letectva už přistanou na Kubě," citoval ruský list zmíněný zdroj.
Další, rovněž blíže neupřesněný "vysoce postavený" činitel ve štábu ruského strategického letectva, se nechal slyšet, že "jednání se vedou, ale jsou to jenom jednání". Dotyčný ale nehodlá tvrdit, "že za tím není nic reálného".
Ruské bombardéry, nadzvukový Tu-160 i starší Tu-95 by sice na Kubu doletěly, ale zapotřebí by podle deníku bylo nejprve politické rozhodnutí. Navíc by si ruských strojů hned všimly Spojené státy, které by nepochybně spustily povyk.
Rusko článek zpochybnilo
Kreml se zdržel komentáře. Ruské ministerstvo obrany článek zpochybnilo s tím, že byl napsán pod pseudonymem a že cituje zdroj z neexistující organizace. "Cožpak někdy dříve byly naše strategické bombardéry na Kubě?" odpověděl představitel ministerstva protiotázkou na dotaz agentury Reuters ohledně "návratu" ruských bombardérů na karibský ostrov.
Nicméně šéfredaktor Izvestijí Vladimir Mamontov si za článkem stojí; pracovalo na něm několik jeho reportérů, vzhledem k citlivosti tématu pod pseudonymem. "První poznámky učinila opravdu vysoce postavená osoba," řekl Mamontov pro Reuters.
Na ostrově také zůstává infrastruktura, kterou tam svého času vybudovaly sovětské jednotky, rozmístěné na Kubě. U Havany fungoval i ruský sledovací radar, než v říjnu 2001 padlo rozhodnutí jej uzavřít. Tehdejší náčelník generálního štábu považoval roční výdaje v řádu 200 milionů dolarů (skoro 2,9 miliardy Kč) za příliš vysoké, poznamenaly Izvestija.
