Dánská média je dávají do souvislosti s postupem jednání o umístění amerického radaru v České republice a s ruským znepokojením nad těmito plány USA.
Dánská lidová strana dnes v kodaňském parlamentu, Folketingu, dokonce požadovala, aby ruský velvyslanec v Dánsku byl předvolán na ministerstvo zahraničí a upozorněn na dánské znepokojení. "Studená válka skončila před dvaceti lety, ale Rusko si počíná tak, jako by se tak nikdy nestalo," řekl k tomu zahraničněpolitický mluvčí strany Sören Espersen.
V letošním roce se počet incidentů ve srovnání s loňskem prudce zvýšil. Loni podle deníku Berlingske Tidende zaznamenalo Dánsko "pouze" čtyři podobné ruské provokace. Zatímco Finsko a Švédsko jsou neutrálními zeměmi a problémy s ruskými přelety nemají, Dánsko a Norsko coby členské země NATO jsou zřejmě pro ruské pokusy vhodnějšími cíli.
Do dánského vzdušného prostoru přitom kromě Dánska samého patří i největší ostrov světa Grónsko a další, mnohem menší ostrov Bornholm v Baltském moři. Právě tam byl 23. července zaznamenán dosud poslední incident, při němž proti ruskému bombardéru Su-24 vzlétly dvě dánské vojenské stíhačky typu F-16.
Generál Henrik Dam ze severního střediska letové kontroly NATO nedaleko Viborgu na Jutském poloostrově dánskému tisku řekl, že počet ruských letů směrem k západnímu vzdušnému prostoru nyní skutečně odpovídá počtu z dob studené války. "Není ale zatím důvod obávat se o dánskou bezpečnost," dodal.
Dánská lidová strana dnes v kodaňském parlamentu, Folketingu, dokonce požadovala, aby ruský velvyslanec v Dánsku byl předvolán na ministerstvo zahraničí a upozorněn na dánské znepokojení. "Studená válka skončila před dvaceti lety, ale Rusko si počíná tak, jako by se tak nikdy nestalo," řekl k tomu zahraničněpolitický mluvčí strany Sören Espersen.
V letošním roce se počet incidentů ve srovnání s loňskem prudce zvýšil. Loni podle deníku Berlingske Tidende zaznamenalo Dánsko "pouze" čtyři podobné ruské provokace. Zatímco Finsko a Švédsko jsou neutrálními zeměmi a problémy s ruskými přelety nemají, Dánsko a Norsko coby členské země NATO jsou zřejmě pro ruské pokusy vhodnějšími cíli.
Do dánského vzdušného prostoru přitom kromě Dánska samého patří i největší ostrov světa Grónsko a další, mnohem menší ostrov Bornholm v Baltském moři. Právě tam byl 23. července zaznamenán dosud poslední incident, při němž proti ruskému bombardéru Su-24 vzlétly dvě dánské vojenské stíhačky typu F-16.
Generál Henrik Dam ze severního střediska letové kontroly NATO nedaleko Viborgu na Jutském poloostrově dánskému tisku řekl, že počet ruských letů směrem k západnímu vzdušnému prostoru nyní skutečně odpovídá počtu z dob studené války. "Není ale zatím důvod obávat se o dánskou bezpečnost," dodal.
