Přesně čtyřicet let. Tolik jich uplyne příští měsíc od chvíle, kdy se komunistická Čína pod taktovkou jejího tehdejšího vůdce Teng Siao-pchinga rozhodla otevřít světu a zahájila ekonomické reformy, které položily základy jejího ekonomického zázraku.
Právě o nich a o nynějším směřování země hovořil v pondělí na zahájení ostře sledovaného mezinárodního veletrhu Import Expo v Šanghaji současný generální tajemník Komunistické strany Číny a prezident Si Ťin-pching. Ostatně, ne náhodou promlouval k přítomným státníkům včetně prezidenta Miloše Zemana o volném obchodu zrovna v době eskalující obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy.
Čínské město zakázalo venčení psů během dne. Do parků nesmí vůbec |
Právě o blížícím se výročí čínských reforem a dalším směřování země měli tentýž den hovořit na Harvardově univerzitě ekonomové z pekingského think tanku Unirule. Jedné z posledních bašt liberálních akademiků v pevninské Číně, kteří stojí v opozici vůči vládnoucím komunistickým kruhům a jimž se dostává sluchu i za hranicemi říše středu. Plánované několikadenní rokování s dalšími odborníky z oboru na půdě jedné z nejprestižnějších univerzit světa, té Harvardově, ale pro ně skončilo hned na pekingském mezinárodním letišti. Tamní úřady jim totiž nedovolily ze země odletět.
„Řekli mi, že bych ohrožoval národní bezpečnost, a nesmím opustit zemi,“ popsal deníku South China Morning Post ředitel think tanku Šeng Chung. „Naprosto mě to šokovalo. Jak by mohla moje přítomnost na akademické konferenci ovlivnit národní bezpečnost? Je to naprosto absurdní,“ dodal.
Kromě něj čínské úřady nenechaly na akci odjet také dalšího výzkumníka a místoředitele této instituce, Ťiang Chaoa. Podle jeho slov mu úředníci nebyli schopní podat žádné vysvětlení. „Unirule se zjevně stal jistým cílem,“ poukazuje Chao na think tank, v němž se angažuje.
Snaha umlčet kritiky
V roce 1993 ho založila skupina čínských akademiků jako výzkumnou a vzdělávací platformu. Na čínské půdě se angažuje za demokratické a tržní principy. Opakovaně se Unirule ve svých publikacích dotknul pro čínský režim nanejvýš citlivých otázek. Mimo jiné se v minulosti pustil do kritiky mamutích dotací státních podniků. A nezůstalo jen u toho.
V červenci jeden z akademiků působících v think tanku, profesor práv Sü Čang-žun z pekingské Univerzity Čching-chua, publikoval text volající po obnovení stropu dvou volebních období pro úřad prezidenta nebo otevření veřejné debaty na téma osudných událostí z roku 1989 na Náměstí Nebeského klidu, kde tehdy armáda tvrdě potlačila protivládní protesty.
Čína legalizovala výchovné tábory, jejichž existenci dosud popírala. Zadržuje až milion Ujgurů |
Dost možná právě proto se tento think tank - stejně jako i další liberální uskupení - stal terčem vládní kampaně pokoušející se umlčet kritiky. Od aktivistů a jejich obhájců až po akademiky, jakou jsou liberální ekonomové. Zásahy ze strany úřadů eskalují zvlášť poté, co se současným vládnoucím kruhům kolem tajemníka a prezidenta Si Ťin-pchinga podařilo upevnit moc.
Si Ťin-pching se od svého nástupu do čela země na přelomu let 2012 a 2013 stal nejmocnějším z čínských vůdců od Mao Ce-tunga. Loni v říjnu se na ostře sledovaném sjezdu Komunistické strany Číny dočkal nejen potvrzení na postu šéfa strany na dalších pět let, ale v březnu také formálně čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na deset let. Vládnout tedy může neomezeně.
