Úterý 29. září 2020svátek má Michal 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Ministerstvo spravedlnosti obvinilo Yaleovu univerzitu z diskriminace proti Asiatům a bělochům

Kampus Yaleovy univerzity v Connecticutu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kampus Yaleovy univerzity v Connecticutu. | foto: Reuters

WASHINGTON/PRAHA Americké ministerstvo spravedlnosti ve čtvrtek rozhodlo, že prestižní Yaleova univerzita se dopustila diskriminace vůči Asiatům a bělochům ve svém výběrovém řízení. Podle závěrů dvouletého vyšetřování univerzita dává příliš velký důraz na rasový profil kandidáta, což je v rozporu s federálním zákonem o občanských právech. Yale obvinění důrazně odmítá.

„Neexistuje nic takového jako pozitivní forma rasové diskriminace,“ uvedl v oficiálním vyjádření generální prokurátor Eric Dreiband, který se případem zabýval. „Nezákonné rozdělování Američanů do rasových a etnických bloků posiluje stereotypy a rozdělení společnosti,“ napsal.

Podle resortu spravedlnosti univerzita brala rasu kandidáta jako rozhodující prvek pro jeho přijetí. Verdikt univerzitě nařídil, aby na jeden rok zcela vyřadila otázku rasy a národnosti ze svých řízení. Během této doby může Yale zažádat o vládní povolení k opětovnému zařazení rasy na seznam faktorů pro výběr nových studentů, uvádí deník The New York Times. Užívání rasové profilace by mělo být podle soudu užíváno opatrně a podle přesně nastavených podmínek.

Soudní proces zahájila v roce 2018 žaloba skupiny Američanů asijského původu, kteří si stěžovali na diskriminaci, píše Washington Post. Justice jim dala za pravdu na základě zákona o občanských právech z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti a země původu.

Prokurátor Dreibard uvedl, že diskriminace na Yaleu je dlouhodobá. Podle něj měli Asiaté a běloši ve velké většině případů nižší pravděpodobnost přijetí, než černošští kandidáti a Hispánci se srovnatelnými akademickými výsledky.

Yale v reakci na verdikt uvedl, že svá přijímací řízení rozhodně nehodlá měnit a rozhodnutí soudu označil za „bezcenné a ukvapené obvinění“. Podle univerzity soud rozhodl, aniž by počkal, až škola předloží všechny dokumenty, o které ji soudci požádali. Yale uvádí, že jeho výběrový proces je v souladu s předchozími verdikty Nejvyššího soudu, které za poslední dekády princip pozitivní diskriminace v několika podpořily, naposledy v roce 2016, kdy soud zamítl stížnost bělošské studentky ohledně rasových preferencí Texaské univerzity.

Pozitivní diskriminace rozděluje Američany

Téma tzv. affirmative action, o němž se v češtině píše jako o pozitivní diskriminaci, dlouhodobě rozděluje americkou společnost. Ke kritikům patří i Trumpova administrativa, která po svém nástupu oznámila, že nebude pokračovat v Obamově strategii, podporující diverzitu na univerzitách. Rozhodnutí ministerstva spravedlnosti je dalším krokem k prosazení Trumpova „barvoslepého“ přístupu, který mnozí vnímají jako rasistický.

Programy upřednostňující kandidáty z rasových menšin ve vzdělávání a zaměstnávání za účelem dosažení větší diverzity se v USA začaly objevovat v souvislosti s hnutím za občanská práva. Segregační zákony do 50. a 60. let zakazovaly černochům navštěvovat bělošské podniky, jezdit společnou dopravou nebo vzdělávat se ve stejných školách.

Rasismus byl zejména na jihu tak silný, že když v roce 1960 po zrušení segregace na školách zamířila šestiletá černoška Ruby Bridgesová do bělošské školy v Louisianě, musela ji doprovázet několikačlenná ochranka. Kromě jednoho učitele ji všichni odmítli učit a bílí rodičové přestali kvůli ní do školy vodit své děti. Rasistické útoky a násilí byly na jihu USA v době desegregace běžným úkazem.

Šestiletá školačka Ruby Bridgesová se členy ochranky.

Šestiletá školačka Ruby Bridgesová se členy ochranky.

Princip pozitivní diskriminace se poprvé objevil za Kennedyho administrativy, která se pomocí něj snažila dosáhnout rovných příležitostí zaměstnání.

Nemělo se jednat o protekci. Hlavním cílem bylo nabídnout prostor marginalizovaným skupinám, tedy preferovat jejich příslušníky nad stejně schopnými bělochy. Pozitivní diskriminace se neuplatňuje pouze na etnické menšiny, pomáhá také ženám, lidem s postižením nebo veteránům. Nejedná se ovšem o systém kvót - ty v 70. letech Nejvyšší soud zakázal jakožto protiústavní.

Pozitivní diskriminaci lze vnímat jako problematickou z několika úhlů pohledu. Někteří odpůrci věří, že skutečné rovnosti společnost dosáhne skrze dodržování platných zákonů, které trestají formy nespravedlivého zacházení. Jiným vadí samotný princip boje s diskriminací skrze diskriminaci a preferovali by „barvoslepou“ meritokracii.

Nepřekvapí, že velký odpor tento přístup vzbuzuje u konzervativců, kteří jej vnímají jako nástroj útlaku proti bílým Američanům. Naopak část levice jej vnímá jako nedůstojný, jelikož může vzbudit dojem, že příslušníci menšin jsou méně schopní a potřebují neustále pomoc ze strany státu.

Pozitivní diskriminaci ale nelze upřít úspěchy. Od 70. let do roku 2016 klesl počet bělošských vysokoškolských studentů z 83 % na 57 %, počet černochů dosáhl 14 % a počet Hispánců vzrostl ze 4 % na 18 %, uvádí profesor Louis Menand pro server The Atlantic. Zvedl se také počet zaměstnaných příslušníků menšin a žen. Sociální rozdíly ale pozitivní diskriminace neodstranila - v chudobě dnes například žije dvakrát více černochů a Hispánců než bělochů.

Chybí jasný precedens

Zohledňování rasového původu uchazeče je na amerických veřejných univerzitách poměrně rozšířená praktika, ačkoliv některé státy, například Kalifornie a Florida, ji zakazují. Problémem je, že Nejvyšší soud nikdy nenastavil jasný precedent ohledně užívání pozitivní diskriminace, a co pár let se tak kvůli ní objeví nový případ žaloby.

Loni se proto k federálnímu soudu dostala žaloba na Harvardskou univerzitu, která měla údajně diskriminovat asijské uchazeče. Podal ji spolek Students for Fair Admissions, kterou ovšem nevede asijský student, nýbrž bílý republikánský právník Edward Blum. Ten se netají svým záměrem dostat otázku pozitivní diskriminace k Nejvyššímu soudu, který by ji v současném složení soudců mohl teoreticky zcela zakázat.

„Verdikt ministerstva vnitra není překvapivý,“ prohlásil v pátek Blum. „Všechny elitní univerzity používají rasovou klasifikaci a preference. Toto vyšetřování ukázalo, že je potřeba jednou provždy tyto postupy zrušit,“ dodal.

Rozhodnutí ministerstva oslavují i členové spolku Asian American Coalition for Education, kteří Yale žalovali. Jeho členka Swan Leeová pro The New York Times řekla, že verdikt je úlevou pro asijské rodiče, kteří se musí dívat, jak jsou jejich děti vystavené v přijímacím procesu vyšším požadavkům. „Je skvělé, že vláda konečně uznala naší existenci,“ uzavírá studentka.

Vstoupili jsme do nové fáze destrukce Západu, říká exprezident Klaus

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Současný vývoj na Západě mění dlouhodobé tendence společnosti směrem k laxnosti a k podceňování ekonomické dimenze...

Voříšci Evropy. Češi mají slovanskou krev jen z jedné třetiny, říká vědec

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Věda vyvrací dávné mýty o původu obyvatel Česka. A rasové a národovecké mýty obecně. V magazínu Víkend to vysvětluje...

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!
Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!

Pokožka vašeho miminka si zaslouží jen tu nejlepší péči. Vyzkoušejte s námi řadu sebamed Baby, která byla vyvinuta speciálně pro potřeby citlivé...