OSN: USA by měly zavřít tajné věznice

USA by měly zajistit Mezinárodnímu výboru Červeného kříže přístup k těmto vězňům, píše se v dokumentu Rady OSN. Spojené státy by podle ní měly také vyhlásit moratorium na tresty smrti. Představitelé USA vzápětí kritiku odmítli.

Nový orgán OSN pro lidská práva zdůvodnil výzvu k zastavení výkonu trestů smrti mimo jiné tím, že tyto tresty jsou uplatňovány nepoměrně častěji proti etnickým menšinám a chudým lidem. Žádoucí by podle rady bylo, kdyby USA absolutní trest zcela zrušily.

Spojené státy by současně podle rady měly zvýšit i úsilí o to, aby bylo zajištěno, že jsou dodržována práva příslušníků menšin a chudých osob i v rámci pomoci obětem přírodních katastrof. Po hurikánu Katrina totiž prý byly podle rady znevýhodněny v rámci rekonstrukčních prací.

Ve dvanáctistránkové zprávě rady se rovněž píše, že USA "by měly zadržovat lidi jen na místech, v nichž mohou požívat plné ochrany zákona".  Rada, která minulý týden měla dvoudenní zasedání o tom, nakolik Washington plní mezinárodní konvenci o občanských a politických právech z roku 1966, uvedla, že takové praktiky rovněž porušují práva rodin zadržovaných. Rada uvedla, že má důvěryhodné a nesporné informace o tom, že USA zadržovaly podezřelé tajně či na utajovaných místech měsíce i roky.

Americká strana krátce po zveřejnění příslušné zprávy kritiku z velké části odmítla. Právní poradce ministerstva zahraničí Robert Harris poukázal na to, že zmíněná konvence se nevztahuje na území mimo hranice Spojených států. Pokud jde o tresty smrti, není prý ze zprávy jasné, zda rada považuje už samotný trest smrti za porušení mezinárodního práva, nebo má jen výhrady k jeho uplatňování v USA. Slíbil však, že výhrady OSN budou projednány.

Rada, nový orgán Spojených národů, zahájila činnost v červnu. Přebrala práci dosavadní Komise OSN pro lidská práva s cílem přivést ji na podstatně vyšší úroveň. Jednou ze 47 zemí, které radu tvoří, je i Česká republika. Komise OSN pro lidská práva byla často kritizována za to, že v ní zasedaly i země, jež samy lidská práva porušovaly. Některé země v čele s USA byly ale už před jejím vznikem i vůči radě skeptické. Poukazovaly na přetrvávající členství některých sporných států, například Kuby.

Složení rady kritizovaly i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, například Human Rights Watch (HRW), podle níž je téměř z poloviny složena z nedemokratických zemí.