V komunistické Německé demokratické republice, v níž prožil prvních pětatřicet let života, totiž „volby“ jinak nedopadaly.
„Tentokrát to ale bylo všechno úplně fér,“ dodal k hlasování, při němž mu sjezd sociálních demokratů dal vůbec nejsilnější mandát v historii strany.
Zvolení braniborského premiéra za šéfa SPD je po nástupu Angely Merkelové do kancléřského křesla potvrzením nástupu nové generace německých politiků. Politiků z Východu, kterým se v Německu neřekne jinak než Ossis.
Platzeck (což je víc polské, než německé jméno) byl považován za novou hvězdu SPD už dávno. Minimálně od katastrofálních povodní před třemi roky, kdy v čele krizového štábu zaujal i tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera. Ten ostatně dobrému zvládnutí povodní vděčil za své tehdejší znovuzvolení.
Platzeck, který vrcholnou politiku okusil už jako ministr bez portfeje v přechodné vládě posledního východoněmeckého komunistického premiéra Hanse Modrowa, není ani typický sociální demokrat. V roce 1990 se stal poslancem Bundestagu za Zelené a ekologii je blízká i jeho záhadně znějící studijní specializace „kybernetika v biologii“.
V posledních letech dostal od Schrödera několikrát nabídku na vládní post, naposledy před pár týdny, kdy se mohl stát vicekancléřem a ministrem zahraničí. Všechny nabídky však odmítal s tím, že chce zůstat v čele svého dvouapůlmilionového Braniborska.
To je po všech stránkách typickou východoněmeckou zemí. Každá zdejší rodina už poznala, co znamená nezaměstnanost, většina těch, kteří práci mají, se musela v minulých patnácti letech přeškolit a zahraniční investoři se Braniborsku vyhýbají ve srovnání s Českem nebo Polskem obloukem.
Platzeck se včera blýskl několika větami, které by podepsali i ti největší levičáci ve straně. „Základní ideje sociálního státu trvají!“, prohlásil nový předseda SPD. Současně však dává najevo své spříznění s reformátory Schröderem a svým odstoupivším předchůdcem Franzem Münteferingem. I proto by mohl být v rozhádané straně sjednocující osobností.
Pro vůdce strany v čase velké koalice má ještě jednu kvalifikaci, v Braniborsku na zemské úrovni v čele takovéhoto kabinetu vládne.
Rozvedený jednapadesátiletý otec tří dětí, který má o deset let mladší přítelkyni, dobře rozumí střední Evropě a je také nositelem ruského nacionalistického řádu Petra Velikého.
„Tentokrát to ale bylo všechno úplně fér,“ dodal k hlasování, při němž mu sjezd sociálních demokratů dal vůbec nejsilnější mandát v historii strany.
Zvolení braniborského premiéra za šéfa SPD je po nástupu Angely Merkelové do kancléřského křesla potvrzením nástupu nové generace německých politiků. Politiků z Východu, kterým se v Německu neřekne jinak než Ossis.
Platzeck (což je víc polské, než německé jméno) byl považován za novou hvězdu SPD už dávno. Minimálně od katastrofálních povodní před třemi roky, kdy v čele krizového štábu zaujal i tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera. Ten ostatně dobrému zvládnutí povodní vděčil za své tehdejší znovuzvolení.
Platzeck, který vrcholnou politiku okusil už jako ministr bez portfeje v přechodné vládě posledního východoněmeckého komunistického premiéra Hanse Modrowa, není ani typický sociální demokrat. V roce 1990 se stal poslancem Bundestagu za Zelené a ekologii je blízká i jeho záhadně znějící studijní specializace „kybernetika v biologii“.
V posledních letech dostal od Schrödera několikrát nabídku na vládní post, naposledy před pár týdny, kdy se mohl stát vicekancléřem a ministrem zahraničí. Všechny nabídky však odmítal s tím, že chce zůstat v čele svého dvouapůlmilionového Braniborska.
To je po všech stránkách typickou východoněmeckou zemí. Každá zdejší rodina už poznala, co znamená nezaměstnanost, většina těch, kteří práci mají, se musela v minulých patnácti letech přeškolit a zahraniční investoři se Braniborsku vyhýbají ve srovnání s Českem nebo Polskem obloukem.
Platzeck se včera blýskl několika větami, které by podepsali i ti největší levičáci ve straně. „Základní ideje sociálního státu trvají!“, prohlásil nový předseda SPD. Současně však dává najevo své spříznění s reformátory Schröderem a svým odstoupivším předchůdcem Franzem Münteferingem. I proto by mohl být v rozhádané straně sjednocující osobností.
Pro vůdce strany v čase velké koalice má ještě jednu kvalifikaci, v Braniborsku na zemské úrovni v čele takovéhoto kabinetu vládne.
Rozvedený jednapadesátiletý otec tří dětí, který má o deset let mladší přítelkyni, dobře rozumí střední Evropě a je také nositelem ruského nacionalistického řádu Petra Velikého.
