Že to nebude lehké, si ověřil už v komisi, když otestoval názor svých kolegů na to, zdali by po prvních dvou letech měla původní patnáctka zrušit přechodné období na volný pohyb pracovníků.
Špidla na toto téma minulý týden zahájil debatu mezi eurokomisaři. Zatímco většina jich byla pro otevření trhu nováčkům, rakouská komisařka Benita Ferrerová-Waldnerová vystoupila na obranu těch států - včetně Rakouska -, které k sobě Východoevropany ještě nechtějí pustit.
Se stejnou vervou, ale z opačné strany barikády, se ujala slova Polka Danuta Hübnerová, podporovaná jak Špidlou, tak také irským eurokomisařem Charliem McCreevym. Ten zdůrazňoval pozitivní efekt příchodu čerstvé pracovní síly pro Irsko. Názorový střet eurokomisařů charakterizoval v polském tisku nejmenovaný zástupce komise slovy, že se „pohádali do krve“; jiní úředníci však tvrdí, že „tak dramatická ta debata nebyla“. „Diskuse v komisi nicméně odráží fakt, že jde o citlivé politické téma, které by starší státy nejraději v tichosti přešly a nechaly věci tak, jak jsou,“ okomentoval to zdroj blízký Hübnerové.
Drtivá většina států původní patnáctky zavedla po rozšíření proti postkomunistické osmičce včetně Česka přechodné období. To znamená, že po Východoevropanech chtějí pracovní vízum, pokud se u nich nováčci ucházejí o zaměstnání. Pouze Británie, Irsko a Švédsko plně otevřely svoje trhy lidem z nových států a byrokratické obstrukce typu pracovních víz nevyžadují. První fáze přechodného období vyprší v dubnu a tým Vladimíra Špidly chystá na únor zprávu, která zhodnotí dopad tohoto omezení. Mělo by z ní jasně vyplynout, že obavy z přívalu chudých Východoevropanů na Západ byly liché.
Řada zemí, na prvním místě Rakousko s Německem, však už dříve řekla, že ochranu svých lidí před levnějšími nováčky ještě o další tři roky prodlouží. Opačným směrem, tedy ke zrušení restrikcí, se zatím chtějí vydat Finsko, Portugalsko, Španělsko a možná i Dánsko.
Špidla na toto téma minulý týden zahájil debatu mezi eurokomisaři. Zatímco většina jich byla pro otevření trhu nováčkům, rakouská komisařka Benita Ferrerová-Waldnerová vystoupila na obranu těch států - včetně Rakouska -, které k sobě Východoevropany ještě nechtějí pustit.
Se stejnou vervou, ale z opačné strany barikády, se ujala slova Polka Danuta Hübnerová, podporovaná jak Špidlou, tak také irským eurokomisařem Charliem McCreevym. Ten zdůrazňoval pozitivní efekt příchodu čerstvé pracovní síly pro Irsko. Názorový střet eurokomisařů charakterizoval v polském tisku nejmenovaný zástupce komise slovy, že se „pohádali do krve“; jiní úředníci však tvrdí, že „tak dramatická ta debata nebyla“. „Diskuse v komisi nicméně odráží fakt, že jde o citlivé politické téma, které by starší státy nejraději v tichosti přešly a nechaly věci tak, jak jsou,“ okomentoval to zdroj blízký Hübnerové.
Drtivá většina států původní patnáctky zavedla po rozšíření proti postkomunistické osmičce včetně Česka přechodné období. To znamená, že po Východoevropanech chtějí pracovní vízum, pokud se u nich nováčci ucházejí o zaměstnání. Pouze Británie, Irsko a Švédsko plně otevřely svoje trhy lidem z nových států a byrokratické obstrukce typu pracovních víz nevyžadují. První fáze přechodného období vyprší v dubnu a tým Vladimíra Špidly chystá na únor zprávu, která zhodnotí dopad tohoto omezení. Mělo by z ní jasně vyplynout, že obavy z přívalu chudých Východoevropanů na Západ byly liché.
Řada zemí, na prvním místě Rakousko s Německem, však už dříve řekla, že ochranu svých lidí před levnějšími nováčky ještě o další tři roky prodlouží. Opačným směrem, tedy ke zrušení restrikcí, se zatím chtějí vydat Finsko, Portugalsko, Španělsko a možná i Dánsko.
