Některé opalovací přípravky mohou být i toxické, říká dermatoložka |
Turisté přijíždějící do ostrovního státu Palau, celosvětově vyhlášeného jako jedna z nejlepších destinací pro potápěče, se budou brzy muset obejít bez opalovacích krémů. Vláda ostrova, kde je již nyní v platnosti řada přísných zákonů na ochranu životního prostředí, schválila příslušnou normu. Ta vejde v platnost v roce 2020 a na jejím základě nebude na Palau možné dovážet, prodávat či používat produkty obsahující deset přesně specifikovaných látek. Alespoň jedna z nich je obsažena prakticky ve všech krémech na opalování.
„Hledáme způsoby, jak zabránit pronikání škodlivin do životního prostředí,“ řekl mluvčí palauského prezidenta Tommy Remengesau. Podle tamní vlády existují nezpochybnitelné vědecké důkazy o tom, že chemikálie obsažené v krémech ničí korálové útesy.
Porušení zákona budou úřady sankcionovat pokutou ve výši 1000 dolarů (téměř 23 tisíc korun). Pokud by si návštěvníci takové přípravky na Palau přivezli, budou jim zabaveny.
Podobné zákony či vyhlášky již byly schváleny i na jiných územích, v případě Palau je to však poprvé, kdy se příslušná norma vztahuje na celé území samostatného státu. Zákaz používání opalovacích krémů prošel například parlamentem amerického federálního státu Havaj, platit má od roku 2021. V Mexiku jsou tyto přípravky zakázané v řadě přírodních rezervací.
Craig Downs, ředitel environmentální laboratoře Haereticus v americké Virginii a odborník na mořskou ekologii, palauský zákon podporuje. „Z deseti látek, které palauská vláda zakázala, je pro korály nejškodlivější oxybenzon (sloučenina používaná jako syntetický UV filtr – pozn. red.). Způsobuje takzvané bělení korálů, které jsou pak daleko náchylnější ke klimatickým změnám,“ vysvětluje Downs.
Podle vědců zabývajících se mořskými ekosystémy ale látky obsažené v krémech proti slunci nepředstavují pro korálové útesy to největší ohrožení. Potvrzuje to i profesor Jörg Wiedenmann zabývající se studiem mořských organismů na univerzitě v britském Southamptonu. „Je to krok správným směrem, ale sám o sobě korály nezachrání. Hlavní ohrožení pro ně představuje globální oteplování moří, nadměrný rybolov či průmyslové znečištění,“ potvrzuje Wiedenmann.
Odvážný krok
Vláda státu Palau již v minulých letech přijala řadu opatření směřujících k ochraně korálových útesů. Prakticky všechny pobřežní vody kolem ostrovů nyní mají statut přírodní rezervace, vláda přísně kontroluje rybolov a podařilo se výrazně omezit úniky chemikálií pocházejících ze zemědělské činnosti.
Nový zákaz, týkající se používání opalovacích krémů, se dá hodnotit jako odvážný počin – turistický ruch je podle dostupných údajů nejvýznamnějším hospodářským sektorem země a je možné, že striktní zákon některé potenciální návštěvníky od cesty na ostrovy odradí. Změna navíc přichází ve chvíli, kdy se Palau – jehož obyvatelé si zatím užívají mnohem vyšší životní úrovně než ti z jiných tichomořských souostroví – potýká s výrazným odlivem turistů z Číny. Ten je způsoben politikou čínské komunistické vlády, která čínským cestovním kancelářím zakázala pořádat hromadné zájezdy na Palau za to, že ostrovní stát udržuje diplomatické styky s Tchaj-wanem. Komunistická Čína ho považuje za svoji vzbouřeneckou provincii.
Pokles počtu čínských turistů na Palau již způsobil „průvan“ v mnoha hotelích, krachy místních podnikatelů závislých na turismu i ukončení provozu letecké společnosti Palau Pacific Airways. Palauská vláda přesto na politickém směřování ani na striktní ochraně prostředí nic měnit nehodlá. A má v tom podporu vlivné Jihopacifické turistické organizace (SPTO) sdružující většinu turisticky významných lokalit v jižní části Tichého oceánu od Tahiti po Papuu-Novou Guineu. „Naše země nejsou vhodné pro masový turismus čínského typu,“ řekl prezident SPTO Chris Cocker agentuře ABC. Podle něj tichomořské státy musejí být „velmi, velmi opatrné v oblasti dopadů turistického ruchu na křehké ekosystémy, které je obklopují“.
