Od stálé zpravodajky LN v Bruselu Jejich nápad je pozvánkou do klubu mocných. Francie navrhuje posílení váhy nejlidnatějších států, kam kromě Německa, Francie, Británie, Itálie a Španělska patří i Polsko. Má se to odehrávat ve dvou rovinách: jednak úzkými politickými konzultacemi nejsilnější šestky států, a pak úpravou samotného hlasování. Paříž navrhuje zvýšení prahu pro schválení euronormy tak, aby se čtyřka nejlidnatějších zemí neobešla bez téměř čtyřicetimilionového Polska a také stejně velkého Španělska. Podle pravidel v ústavě, proti nimž Poláci protestují, se obejdou.
Na úpravě hlasování, které by se přiblížilo polským požadavkům, pracují už týden také Češi. Ti Varšavě nabízejí snížení relativní moci největších zemí v unii a zejména Německa - právě nárůst německých „svalů“ podle ústavy, s nímž se nadále počítá, Poláci nejvíc kritizovali. Český a francouzský návrh si tak nejen konkuruje, ale je i v protikladu. Podrobnosti francouzského návrhu nechtěl včera nikdo příliš komentovat. Polský euroústavní vyjednavač Marek Cichocki pouze přiznal jeho existenci a dodal, že je „brzy k němu cokoli říkat“. Jiný zástupce Polska, který si nepřál být jmenován, pobaveně dodal, že je Polsko „lákáno hned dvěma státy a dvěma zcela odlišnými přístupy“.
Pod pokličkou drží svůj lobbing také Francouzi. Mluvčí francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho řekl, že „nic není na papíře“ a Paříž „nic nepředložila“. Na otázku, zda je tu ústní návrh, David Martinon mlčel a mírně mu cukaly koutky. „Prezident si uvědomuje význam Polska a potřebu vyjít mu vstříc,“ řekl pouze.
Němci coby „mírotvůrci“ nechtěli ani k české, ani k francouzské iniciativě nic říct. Kancléřce Angele Merkelové údajně nevadí ani jeden navržený model. Jí jde hlavně o udržení takzvané dvojí většiny při hlasování - většiny zemí a většiny občanů, což oba modely zachovávají - a o dosažení shody na summitu. Zdrženliví v komentářích jsou i Češi, ačkoli francouzský kompromis - pokud by prošel -ubere mimo jiné Česku. „My podporujeme systém, který je vyvážený a nepoškozuje jednostranně malé a středně velké země,“ řekl vicepremiér Alexandr Vondra.
Na úpravě hlasování, které by se přiblížilo polským požadavkům, pracují už týden také Češi. Ti Varšavě nabízejí snížení relativní moci největších zemí v unii a zejména Německa - právě nárůst německých „svalů“ podle ústavy, s nímž se nadále počítá, Poláci nejvíc kritizovali. Český a francouzský návrh si tak nejen konkuruje, ale je i v protikladu. Podrobnosti francouzského návrhu nechtěl včera nikdo příliš komentovat. Polský euroústavní vyjednavač Marek Cichocki pouze přiznal jeho existenci a dodal, že je „brzy k němu cokoli říkat“. Jiný zástupce Polska, který si nepřál být jmenován, pobaveně dodal, že je Polsko „lákáno hned dvěma státy a dvěma zcela odlišnými přístupy“.
Pod pokličkou drží svůj lobbing také Francouzi. Mluvčí francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho řekl, že „nic není na papíře“ a Paříž „nic nepředložila“. Na otázku, zda je tu ústní návrh, David Martinon mlčel a mírně mu cukaly koutky. „Prezident si uvědomuje význam Polska a potřebu vyjít mu vstříc,“ řekl pouze.
Němci coby „mírotvůrci“ nechtěli ani k české, ani k francouzské iniciativě nic říct. Kancléřce Angele Merkelové údajně nevadí ani jeden navržený model. Jí jde hlavně o udržení takzvané dvojí většiny při hlasování - většiny zemí a většiny občanů, což oba modely zachovávají - a o dosažení shody na summitu. Zdrženliví v komentářích jsou i Češi, ačkoli francouzský kompromis - pokud by prošel -ubere mimo jiné Česku. „My podporujeme systém, který je vyvážený a nepoškozuje jednostranně malé a středně velké země,“ řekl vicepremiér Alexandr Vondra.
| Jak probíhá summit Evropské unie? A jak to vypadá s dlouho očekávanou smlouvou? Další informace si přečtěte v dnešním vydání deníku |
