Jde o levicové periodikum známé svou nesmiřitelností k chování politiků, policie, bankéřů a představitelů církví. Charlie Hebdo bývá často porovnáván se svým známějším a úspěšnějším konkurentem, týdeníkem Le Canard Enchainé.
O ÚTOKU ČTĚTE ZDE: |
Ten se ale zaměřuje spíše na nečekaná odhalení, zatímco Charlie je mnohem tvrdší a drsnější, pokud jde o sledování skandálů mocných a zesměšňování jejich praktik, konstatuje ve své charakteristice server BBC. Jeho radikální humor se nezastavuje ani před náboženstvím a v minulosti několikrát rozčeřil vodu nevybíravým zesměšňováním islámu.
Například v roce 2011 vyšlo jedno z čísel pod názvem Charia Hebdo, který poukazoval na islámské právo šaría. Na první straně časopisu byl obrázek rozveseleného proroka Mohameda s těmito slovy: „Sto ran bičem, jestli nebudete mrtví smíchy!“. Po útoku na redakci pak časopis vyšel s obálkou, na níž muslim líbal karikaturistu.
Nahý Mohamed
O rok později, v době, kdy ve světě zuřily násilné protesty proti kontroverznímu filmu Nevinnost muslimů, časopis otiskl další karikatury Mohameda. Na některých byl znázorněn nahý. Loni časopis vydal komiks o životě proroka, což muslimské organizace svorně odsoudily jako provokaci.
    |
Nynější šéfredaktor týdeníku Stéphane Charbonnier čelil výhrůžkám smrtí a redakce zažila několik bombových hrozeb. Časté byly například v roce 2006, kdy Charlie Hebdo zveřejnil karikatury Mohameda, které se předtím poprvé objevily na stránkách dánského deníku Jyllands-Posten. Na jedné z nich měl prorok místo turbanu bombu a na titulní straně byla autorská karikatura interních kreslířů, na níž se Mohamed zoufale drží za hlavu a říká „Je těžké být milován blbci“.
Časopis vychází vždy ve středu s nákladem kolem 45 000 kusů.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
