14. května 2019 13:00, aktualizováno  20:31 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Pokud Írán zaútočí, vyšlou USA na Blízký východ až 120 tisíc vojáků. Podobně jako při invazi v Iráku

Americká armáda v Afghánistánu - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americká armáda v Afghánistánu - ilustrační foto | foto: Reuters

Washington Americký ministr obrany Patrick Shanahan při jednání s bezpečnostními poradci představil nový armádní plán, podle kterého by Spojené státy v případě íránského útoku vyslaly na Blízký východ až 120 000 vojáků, což je podobný počet jako během války v Iráku. Shanahan to podle nejmenovaných amerických vládních zdrojů řekl minulý čtvrtek, napsal americký list The New York Times. Prezident Donald Trump to ale v úterý popřel a zprávu označil za dezinformaci.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že Írán nechce válčit se Spojenými státy a válku si podle něj nepřejí ani USA.

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se loni vyostřily poté, co USA odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a opět zavedly proti Teheránu sankce. Trump usiluje o větší odzbrojení Íránu, USA proto minulý týden vyslaly do Perského zálivu bombardéry B-52, připomíná agentura Reuters.

Írán v reakci uvedl, že Spojené státy vedou „psychologickou válku a vojenskou přítomnost USA v oblasti nazval spíše „terčem“ než hrozbou.

Čtvrtečního jednání se podle NYT kromě ministra obrany zúčastnili Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton, šéfka Ústřední zpravodajské služby (CIA) Gina Haspelová, ředitel zpravodajských služeb USA Dan Coats a šéf sboru náčelníků štábů Joseph Coats.

Nejvíce vojáků od roku 2003

Projednáno bylo podle zdrojů několik možností pro případ, že by Írán zaútočil na americké vojáky či urychlil svou činnost týkající se jaderných zbraní. Horní rámec amerických vojáků vyslaných na Blízký východ by podle nového plánu byl 120 000, což se blíží počtu vojáků vyslaných během americké invaze do Iráku v roce 2003.

Takto velký kontingent zahrnující příslušníky letectva, námořnictva a pozemních sil by potenciálně podle NYT pro Írán znamenal více cílů, na které může útočit, což by mohlo USA uvrhnout do vleklého konfliktu. Rovněž by to znamenalo konec několikaletého stahování amerických sil z Blízkého východu, jež začalo s odchodem amerických vojáků z Íráku za vlády prezidenta Baracka Obamy v roce 2011.

„Já myslím, že je to dezinformace. Ale jestli bych to udělal? Rozhodně. Nic takového jsme ale neplánovali a já doufám, že to ani plánovat nebudeme muset. A kdyby přece jen ano, pak bychom poslali mnohem víc vojáků,“ řekl Trump před novináři v Bílém domě.

„Nechceme válku a oni (USA) také ne. Vědí, že to není v jejich zájmu,“ řekl Chameneí. Trump chce Írán sankcemi přimět vyjednat novou dohodu, která zahrne také íránský balistický program. Chameneí řekl, že „taková jednání jsou jed“.

To, že USA usilují o válku s Íránem, v úterý v Soči popřel americký ministr zahraničí Mike Pompeo. „V zásadě nechceme válku s Íránem,“ řekl na tiskové konferenci po jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Zástupce vojenské koalice, jež působí na Blízkém východě pod velením USA, Chris Ghika prohlásil, že současné napětí nevyvolává dodatečný tlak na vojáky bojující proti islámským radikálům. „Ne, nezaznamenali jsme v Iráku ani v Sýrii vyšší tlak ze strany oddílů podporovaných Íránem. Jistěže o jejich přítomnosti víme a sledujeme je vzhledem k prostředí, v němž působíme,“ sdělil Ghika novinářům v Pentagonu prostřednictví videokonference z Bagdádu. USA mají v Sýrii asi 2000 a v Iráku 5000 vojáků zapojených do boje proti teroristům.

Dva nejmenované bezpečnostní zdroje v rozhovoru s NYT uvedly, že snížená přítomnost námořnictva v regionu a Trumpovo prosincové oznámení, že hodlá stáhnout vojáky ze Sýrie bylo pro Írán povzbuzením a dalo revolučním gardám pocit, že Spojené státy nemají chuť s Íránem válčit. Spojené státy později oznámily, že asi 400 vojáků v Sýrii na dvou místech ponechají.

ČTK