„Chci poděkovat dotyčným zemím, že na sebe berou toto riziko. Ony dobře vědí, které myslím,“ řekl podle Bildu ministr při příležitosti pětadvacátého výročí vstupu Polska do NATO. Zhruba o dva týdny dříve se podobně vyjádřil nejmenovaný evropský bezpečnostní činitel, přičemž měl na mysli speciální jednotky. „Všichni vědí, že na Ukrajině jsou západní speciální jednotky. Jen to oficiálně nepřiznali,“ řekl tehdy.
Sikorski nyní také řekl, že přítomnost vojáků NATO na Ukrajině není nemyslitelná. „Oceňuji iniciativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, protože je o tom, že (ruský prezident Vladimir) Putin má strach, nikoli že my máme strach z Putina,“ sdělil podle ministerstva.
Macron nevyloučil možnost, že by na Ukrajinu byli vysláni cizí vojáci. Postoj Sikorského se nicméně liší od pozice polského premiéra Donalda Tuska, který myšlenku vyslání polských vojáků na Ukrajinu odmítl.
Debata o možnosti působení vojsk NATO na Ukrajině se rozhořela poté, co Macron na konferenci v Paříži na konci února v odpovědi na dotaz ohledně případného vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu řekl, že nic nelze vyloučit. Jako první o posílání vojáků do války promluvil slovenský premiér Robert Fico.
Šéf francouzské diplomacie Stéphane Séjourné vzápětí upřesnil, že by Paříž své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, nýbrž plnit jiné úkoly. Třeba pomáhat s odminováním polí nebo obsluhou vojenských systémů.
V podobném smyslu jako Macron se v reakci na jeho slova vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Myšlenku už však odmítly Německo, Itálie, Velká Británie, USA či Česká republika.
Vysláním vojáků na Ukrajinu riskujete jaderný konflikt, pohrozil Putin:
29. února 2024 |
