Guvernér Mekky princ Chálid Fajsal řekl, že letos je na pouti 1,5 milionů účastníků, což je ve srovnání s loňskem zhruba polovina. Království předem omezilo kvóty účasti jednak kvůli obavám z koronaviru MERS a také kvůli stavebním pracím v Mekce. Z celkem 118 států přijelo do Mekky 1,38 milionu lidí, domácích poutníků je tam 117 000.
Poutníci zaplnili nádvoří Velké mešity v Mekce
V pondělí časně ráno se poutníci z údolí Miná, kde přenocovali, vydali na pahorek Arafát. Mnozí šli asi šestikilometrovou trasu pěšky, další použili autobusy nebo i vlak. Nad davem přelétávaly vrtulníky, na bezpečnost dohlížely tisíce vojáků. Saúdské království vyčlenilo pro zabezpečení pouti asi 100 000 vojáků a policistů. Místa rituálů monitoruje 4200 bezpečnostních kamer, z nichž některé sledují okolí až do vzdálenosti 60 kilometrů.
Cvičení saúdských vojáků před zahájením pouti do Mekky
V poledne se poutníci zúčastnili společné modlitby v mešitě Namira, která stojí v těsné blízkosti pohorku Arafát - na místě, kde si údajně postavil stan prorok Mohamed, který na Arafátu v roce 632 učinil své kázání. Saúdskoarabský velký muftí šajch Abdal Azíz Šajch, který bohoslužbu vedl, vyzval muslimy k jednotě tváří v tvář "nepříteli, který chce zasít chaos" v regionu. Varoval také před "nesváry a sektářstvím" v době, kdy se zejména v Iráku a v Sýrii prohlubuje napětí mezi sunnity a šíity.
Pondělní modlitba věřících na Arafátu
Výstup na pahorek Arafát proběhl pokojně a bez incidentů, oznámilo ministerstvo vnitra. Plánovaný pokojný protest mladých stoupenců egyptského Muslimského bratrstva se neuskutečnil. "Všechno probíhá podle plánu a nekonají se žádné politické protesty žádné skupiny. Jak už jsme předem řekli, Saúdská Arábie nebude tolerovat žádnou takovou akci," citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva Mansúra Turkího.
Výstup na pahorek Arafát
Zejména poutníci ze zemí sužovaných následnými otřesy po politických změnách takzvaného arabského jara se ale v soukromých rozhovorech nedají odradit od líčení strastí každodenního života ve své zemi. Mnozí Syřané se prý modlí za ukončení konfliktu ve své zemi a zároveň vyjadřují rozhořčení nad údajnou nedostatečnou podporou pro bojovníky proti režimu ze strany arabských monarchií v Perském zálivu.
Modlitby poutníků na Arafátu
Pondělek byl devátým dnem posledního měsíce islámského kalendáře. Připadl na něj nejen výstup na pahorek Arafát, ale také výměna hedvábného pokrytí svatyně Kaby ve Velké mešitě v Mekce.
Svatyně Kába na nádvoří Velké mešity v Mekce
Hedvábná látka, která v pondělí pokryla část Káby o rozměrech 11x12x13 metrů, je výsledkem osmiměsíční práce 200 mužů. Načerno nabarvená kisva je sešitá z metrových pruhů do plochy více než 650 metrů čtverečních a je bohatě vyšitá.
Kisva se vyrábí z vysoce kvalitního italského a švýcarského hedvábí. Na výšivku súr z koránu padne 120 kg zlata a stříbra
Království dá každý rok na nové pokrytí Káby šest milionů dolarů (113 milionů korun). Než se kisva začala vyrábět v Saúdské Arábii, vyšívala se do roku 1927 v Egyptě. Po skončení pouti se kisva rozstříhá na kousky a bude rozdaná náboženským hodnostářům a organizacím. V rodinách se pak uchovávají jako rodinné dědictví.
Vyšívání kisvy je tradiční umění. Předává se v generacích a muži zaměstnaní v podniku specializovaném na přípravu kisvy se mu učí od předků.
V úterý ráno se poutníci vrátili do údolí Miná, z něhož předchozí den vyšli k modlitbám na pahorek Arafát. Nyní provedou poslední z povinných rituálů pouti. Shromažďují se u tří pilířů, jež reprezentují Satana, a budou na ně házet oblázky, které nabírali v minulých dnech. Kamenováním se mohou poutníci zabývat ještě další dva dny, jež mohou, ale také nemusejí strávit v blízkosti posvátných míst.
Poutníci se shromažďují u tří pilířů, které symbolizují Satana
Rituál kamenování se vztahuje ke starozákonnímu příběhu trojího Satanova pokoušení proroka Abraháma. Satan ho chtěl odvrátit od božího přání poskytnout na znamení opravdové víry jako obětinu vlastního syna. V poslední chvíli pak bůh Abrahámovi poskytl jako obětinu beránka.
K rituálu kamenování Satana používají poutníci oblázky, jež nasbírali během předchozích dnů pouti
Na tentýž příběh odkazuje i svátek oběti íd al-adhá. Svátek oběti (v arabštině rovněž Velký svátek) je jedním z nejvýznamnějších muslimských svátků. Trvá tři dny a je příležitostí k rodinným setkáním a vzájemnému obdarovávání.
Muslimové při něm porážejí obětní zvířata a část masa rozdávají chudým. V Saúdské Arábii se letos k porážce nabízí 3,2 milionu zvířat. Počítá se s tím, že poutníci jich zkonzumují milion, zbytek pak připadne na občany království, kteří na pouti nejsou, a dále na cizince, kteří v zemi pracují. Pouze čtvrtina těchto obětních zvířat pochází z domácích chovů, zbytek byl dovezen z ciziny.
V oku býka, který bude obětován u příležitosti svátku íd al-adhá, se odráží mešita
